Jako při vyšívání stehem copánkovým (a křížkem), tak švadleny komponovaly vzory a rozkládaly je po plátně, když vyšívaly stehem dlouhým. Opět sestrojují skupiny (často ve čtverec), staví je při dolení obrubě kolmo, po stranách šikmo s vrcholky ornamentu vzhůru směřujícími. U těch kouter bývá vyšívaný střed sestaven z menších kytic, dvojmo proti sobě stavěných, po celou řadu stejných; prostší koutra mají uprostřed tkaný pruh červený.

Z výšivek ke kroji příslušejících nejstarší a nejcennější jsou šátky a fěrtochy, karmazínem vyšívané. Šátky ly nosívaly dívky menší a panny zprvu k vínkům, později když vínky již nošeny nebyly, i bez nich. Ačkoli ta pěkná ozdoba umělé práce vyšla z užívání od 20tých let minulého století, přece šátky ty byly pečlivě uschovávány v truhlách venkovanek našich, které si jich velice vážily, právě tak jako karmazínových fěrtochů, které byly vždy rovně ceněny jako fěrtochy hedvábné. Obojí ty součástky svátečního obleku ženského šity byly z jemného domácího plátna bílého.

Šátky v rozměru 76—84 cm. do čtverce jsou nejprve přes obrubu, buď rovnou nebo do velkých obloučků zastřiženou, obžily hedvábím téže barvy, jakým vyšit je šátek. K ozdobné obrubě této nebývá přišita krajka, která v sousedním Mladoboleslavsku nikdy nechybí. Jest na snadě domněnka, že na Boleslavsku proto hojně bylo užíváno krajek k přízdobě šátků, že v tu dobu, kdy se šátky ke kroji nosíval), v Dobrovici krajkářství kvetlo, kdežto na Nymbursku a Poděbradsku nebylo střediska výroby — ač po různu i tam krajky byly paličkovány — a proto méně počítáno s tou ozdobou. Tomu by nasvědčovala i ta okolnost, že v okolí Rožďálovie, tedy stranou k Dobrovici, zase lemy šátků krajkami byly krášleny.

Vyšívání provedeno jest stehem dlouhým a stonkovým, při tom šátky ty byly nejčastěji šity oboustranně, a to zvláště ty, které jsou vyšity dokola; šloť zřejmě o to, aby při přeložení nebylo na nich rubu. Šátky s ozdobou v jednom rohu bývají šity stehem úsporným.

Jablíčka, různá kvítka okrouhlá a kalichovitá vyplněna jsou kostečkami a drobnými vzorky na plném plátně, kdežto zpeřené karafiáty, tulipány, chrpy s celou družinou kvítků menších jsou vyšity zcela plně.

Ukázkou šátků nejvíce vyšitých jest vyobrazení č. 6 (str. 363). Jest to šátek s cípy bohatě komponovanými a širokými pruhy okolními. Na rozdíl od jiných, u nichž švadlena obyčejně upravovala dva protilehlé rohy různými vzory, jest šátek zde vyobrazený vyšit vzory třemi. Nad lemovým zoubkováním veden jest nejprve pruh pokrytý uzlíčky (tak provedenými, jako bývají uzlíčky na čepcích), nad ním pak rozkládá" se široká okrasa vyšívaná. V jednom cípu umístěna jest kytice chrp a karafiátů, s objemným tulipánem na vrcholu, ve druhém větévky pravidelně rozložené s květy vyplněnými výplní kostečkovou, na třetím vyvrcholena kytice nejbohatší, v níž obojí motivy ornamentu jsou sloučeny. Okolní lemy vznikají bezprostředně ze skupin rohových a vzorem souhlasí s nimi. Celé vyšívání provedeno jest hedvábím červeným oboustranně.