Mladší původem a ornamentem jsou výšivky, provedené bavlnkou bílou. Byly to >zabálky«, kterými ženy pokrývaly hlavy, a radlický, které byly kladeny kolem krku a přes prsa, a konečně šátky kapesní, fěrtochy a sukně. Porůznu jenom a ojediněle vyskytne se kus, nebo spíše zbytek výšivek »bílých«, kterému lze přiřknouti větší stáří; bylyť tyto věci po celý život a hojněji nošeny a proto dříve se opotřebovaly nežli šátky a fěrtochy, hedvábím vyšité.

Technikou vyšívací i ornamentikou zvláštním, samostatným oddělením výšivek jsou čepce, pokrývka hlavy žen provdaných. Podle materiálu,

9. Sbírka B. Hoblové: Šátek s rohovou ozdobou z Křinecka. '

jímž čepoe byly vyšívány, jmenují je matičky naše »čepce bílé< a »čepce zlaté*. Obojí byly nákladné, provedením pěkné, a byly doplňkem obleku svátečního nebo ke zvláštním příležitostem určeného.

Nádherné, drahé čepce zlaté byly nošeny do kostela, na svatby, na křtiny, na návštěvy o poutích a posvíceních, čepce bílé k pohřbům, muzikám, a ženy chudší nosily je i všude tam, kde selky bohaté se objevovaly v čepcích zlatých.

Všecky čepce byly po kraji k obličeji ozdobeny jemnou kraječkou paličkovanou, která byla tuze oškrobena, při žehlení čepce jemně zřásko-vána, po okraji protažena nilí a tak stažena, aby k obličeji těsně přiléhala.