beštak. Včera sem stála před domem, asi bylo ve třimecitma hodin, prve sem ho než byl při rauši prosila, aby dopomohl od toho pernikáře, aby ten dluh V. Mti doplatil, dokonce nic dáti nechce, nic není šestikráte psala sem mu, připověděl mi, že mi poručí dáti ty peníze, stáli tu dva měšťani Pacovští se mnou, já mu před nimi připomínala, aby mu učinil cedulku tento se dá do mne, že mi ho vydá, abych ho třebas vodřela a v tom se dá do vyčítání, že ráčíte chtíti míti z vosumdesáte pod-danech vojáky a na to že ráčíte žíti, aby on dal polovici vojáků jako V. Mti a že ráčíte míti statky velký; do pláče mi toho bylo líto, že ten slepej ještě V. Mti štrafuje an tu ví což mu nesluSí nic o V. Mti mluviti, ještě mi i to mluvil, počkejte píši já o to panu Nejvyššímu co chce J. Mti paní míti, V. Mti co sem já mu vytřískala, aby se on spokojil, mezi V. Mti se nepletl, že je špatnej proti tomu mezi V. Mti a Jeho Mti panem Nejvyšším, vadil naposledy sem mu pověděla, že to V. Mti chci přednésti proč jesti o tom V. Mti zprávy nedal co nechce učiniti ne aby o V. Mti po městě mluvil a pruboval, dosti sem ja mu pověděla. V. Mti má. pí. pro Boha neračte mi míti za zlý, každýmu-li ráčiti býti v oustech. V. Mti má. pí. není než vožralee, paní Anna stále na něj žaluje ze struhy raky, vejce mu po vesnicích vybírají a zajíce a jemu to nosí, v domě že ho Holej nerad do lochu, že vzal někomu z města vína desítku k skování jen je praktikář, není divu, že cizí národ V. Mti obtěžuje a tento slepej se o to pokouší. Jeho Mti mladýmu pánu posílám kolář, rukávy, oboječek a kinec (závisník) v ubrusu zavinutej po V, Lajplovi, poněvač byl sám v Táboře strany prodaje vlny. V. Mti pánu Bohu poroučím. Psáno v Táboře 12 máje léta 1645. Dorota Jínová m. p. Pacovská.

25. Dorota Jínová žádá o střevíce pro čeleď, zpravuje o prodeji kozí, setí lenu, osení a květu štěpoví. Psáno v Radeníně 17 května 1645. V. Mti urozená paní, paní mně milostivá. V. Mti s poručení Vašimilostinýho posílám krav šest, všecko s Chustnice sou. V. Mti pasák neměl v čem hnáti, dala sem mu nový střevíce. V. Mti prosím, račte dáti na ně cedulku. Zahradník též V. Mti prosí o cedulku na střevíce, vrátnýho syn též V. Mti prosí o cedulku na střevíce. Kačenka malá ouředníkova taky bosá chodí. V. Mti milostivá paní prodaly sme kůže skopový židu do Tábora polovic po deseti krejcařích, polovic po devěti ; nevím, ráSíteli je přece poručiti dodati. Teprva je sebou vememe do Tábora. Za hovězí nohy dává po půl druhý kopce, víceji nechce dáti, nahoře pod krovy dosti namále kozí vostalo, patnácte skopovic vostalo, teletin vosům a dvě volovice. Dala sem rychtáři Radenínskýmu pět skopovic, čtyry teletiny, jednu volovici. Mlýnskýmu Vrzalovi též dáno pět skopovic, štyry teletiny, jedna volovice. V. Mti má. pí. však ti vojáci všecko poberou i ty tenata, do cedule to oběma ševcům zapsáno J. Mti paní Kapounovy podle poručení Vašimilostinýho krávy i vovce dám a V. Mti o všem oznámím. Leny chvála Bohu i všecka vosení jež sumou pěkně se to všecko má, štěpoví pěkně kvete. V. Mti pánu Bohu poroučím. Psáno v Radeníně 17 máje léta 1645. Dorota Pacovská. Její Milosti paní paní mé milostivé do Prahy.