zahradách chvála panu Bohu pěkně se má vaření. Dobytek u nás a ve Skopicích i v Chustniei na dojivo se počíná vopravovati, travičky po těch rosičkách nebeských čistě vyskakují, hlavatice bídně, seli u Radenina dvoru obilí před touto chůzí jak sem byla prve v Radenině sila sem je dva žejtliky to je přemilá a nyní byvši v Radenině sem jí v Běli ve dvořích i u nás, tak jak sem v prvním psaní V. Mti psala. Lněného semene V. Mti zbylo nám dva věrtele, já sem ho dala do Pacova paní Anně, aby ho sila, však skoro lněnýho semene nic nesili jen devět věrtelů a tito dva věrtele co jim račte půjčiti, o to semeno Její Mti paní Nejvyšší i V. Mti ráčeji psáti. V. Mti má pí. Vejčet vovec bahnic Cbustniekejch i jehňat posílám nastřiháno z jalového dobytka vlny štyry žoky z bahnic a jehňat tři žoky, tak sedům žoků chustnický vlny, též v Radenině byla sem při vovčím vejčtu, dala sem na to dobrej pozor, abych to dobře vyčtla, byl se mnou Vondřej rychtář Radeni,nskej a Mach Krtovskej, Von-dřeje sem pamatovala, aby dobře poznamenával jakož toho Všeho vejčet Loňský mu poslal. Když sem byla v Radenině naložila sem tunu másla po deseti sejřích kus zbyl a tak sem ho sebou vzala ; již "máme půl čtvrtý tuny másla naloženo, mesiční vaření v sobotu bude. Dala sem dvě cedulky na ječmen Senickýmu na kroupy a krupici na každej měsíc na vosům strychů, aby vydal, nyní byvši v Radenině, dala mlynářce dvorský cedulku na deset strychů na vejmelní Lanskej odvedl Zuzaně na sv. Jiří též z vejmelného po deseti stryších vykázala mi jí, Zuzana má jí v truhle. Dala sem mu cedulku na týchž deset strychů. V. Mti milostivá paní má po dvaceti stryších mouky režný na chleby pro čeleď. — S poručení V. Mti dal mi Senickej na Radenin mouky z panskýho žita po třiceti stryších mouky, kerá náleží do Prahy, nemá na ně cedulky. — Ouředník Rade-ninskej dal též po třiceti stryších mouky, též nemá cedulky na ní, krup a, krupice dal nadělati po desíti stryších, taky nemá cedulky, to z Radenina krup po pěti stryších a krupice po pěti stryších. V. Mti i mouky po tři-cíti stryších posílám o kroupy a krupici sem sama mlynáři říkala, aby tak nekropil jako nám kropívá, aby se to nepokazilo. V. Mti m. pí., že sem to poslala, nedočkavši poručení V. Mti obávala sem se, aby toho vojáci nepobrali, nebo byl velkej křik, že přejedou na Radenin císařští vojáci jakéž pánbu ví velký škody činí; a tak já majíc to z naších mlejnů nahotově tak naspěch sem to poslala, nebo jako z vohně to všecko bereme. Ještě vostává na Radenině po třiceti stryších mouky jak odvedl mlynář pivovarskej. Byla bych jí taky poslala při první, nebyla ještě hotova. V. Mti plátna já těžce dodám, nevím jak jim je dám domů V. Mti má. pí. veliký soužení nad soužení všudy. Včera ráno museli sme dáti sto padesát říšských žitá museli prodati sto stryehů židu po tolaru a já těch padesáte říšských musila půjčiti jak sem je za sebou měla o nich dobře ráčíte věděti odkud sou byly, bezděk do domu běhali dokud jich nespokojili. Není možný vypsati jaký těžkosli sou. V Táboře zle, na statku zle, nevím co dáleji bude s námi. Do Tábora nic není možný vésti, vo-čima to snědí a doma podobné nejisto. Okolo Písku pasou na žitech, žnou. žita i pšenice. V. Mti má. pí. ten hetman Pacovskej divovitej