Předchozí 0410 Následující
str. 402

kých.13) Pranosliky téhož znění známy jsou též na jihu slovanském14) a v Německu.15) Lid v krajinách jmenovaných věří tomu všude, na venku i ve městech. Hospodáři jsou proto v trapné nejistotě a čekají s obavami, jak bude na sv. Medarda; ten den prý rozhoduje o všech nadějích, jež rolník skládá ve svá pole. Na Moravě jsou přesvědčeni, že »když na Medarda prší, ječmen se nevysype z kožíšku (nevymetá) a pohanka v zemi hartá (odpočívá, neroste).*16)

Ve stati této jde nám jen o to, abychom ukázali, že již dávní předkové naši obávali se deště Medardova. Pochopitelný strach, v němž byli utvrzováni častou a smutnou zkušeností, vtiskli pak v přísloví a pra-nostiky .dosud známé, jež jsme uvedli. Daniel Adam z Veleslavína připsal k tomuto dni roku 1590: Léta Páně DLVI. umřel S. Medardus, biskup Noviomenský a Tornachský v Frankreichu. Při smrti jeho praví, že horký déšť pršel, a protož když toho dne prší, mnozí za to mají, že ostatek měsíce, pro časté přívaly a deště, mokrý bude. Jiní opět tomu chtějí, že čtyřidceti dní pořád pršeti bude.17) Pranostiku onu znal i Matěj Poličanský, neboť r. 1613 vytýká křesťanům mimo jiné i víru pověrečnou, že sv. Medard vládne deštěm.18) Ale hned rok potom učený Daniel Karolides z Karlsperka zarýmoval si v cisiojanu dle staré víry: »Červen trávu podtíná, Medard deště mívá«.19)

Partlicius zachoval nám podobné dvě zmínky v Kalendáři z r. 1617: Medardus byl biskup Tornacensium v Frangreichu, jehožto zázraky mnohé se připomínají. A jest tento den Criticus ; a praví, jestli toho ďne prší, že za 40 dní pořád pršeti bude. A to domnění odtad pošlo, že smyslili, jakoby toho dne, v němž Medardus umřel, voda horká pršela, umřel Léta 556.2") Pranostice té věřil též nepochybně, protože píše na jiném místě téhož spisu : Jaký čas bude na sv. Medarda, takový bude za 40 dní pořád.21)

Jesuita Albrecht Chanovský (1581 — 1645) vytýká ve »Správě křesťanské* pověrečný názor o deštích Medardských: »Mnozí sprostní v velikém omylu vězejí, jakoby tento svatý byl příčina toho, že když v svátek jeho déšť prší, celých čtyřidceti dní potom prší. A to z té příčiny, že často takové pršky v dotčeném času zkusili. Ale to na oko spatřujeme, že někdy jen na ten den déšE se vylije a jiné následující dni


l3) Sohulenburg: Wendische Volkssagen. Str. 254.
'*) Mudrosloví str. 456 poznm. 6.:Kr. Kakor bo breme Medarda se kázalo, takáno bode šest tednov ostalo.
l5) Wuttke A. : Der deatsehe Volksaberglaube der Gegenwart.> Berlín, 1900, vyd. III. 85., č. 101: Wenn es an Medardi regnet, so regnet es-40 Tage.
") Bartoš F.: Moravský Lid str. 80
17) Veleslavínův Kalendář historický. Vyd II. 313.
18) Pokuty a trestání 1. 1B. Přejato ze Žíbrtových Staročeských výroč. obyčejů atd. str. 243.
") Časopis Musea král. Ges. 1853, str 428. Hanka V.: Nejstarší posud známé hexametry české v Gisiojanu XIII. věku.
20) Šimon Partlic ze Špicberka: Kalendář každoroční hospodářský. Praha r. 1617, str. 170.
2r) Tamže ttr. 129.

Předchozí   Následující