dolfovi i taky pan Brochyně byl a nic ouředníku nepověděl, mají dávati páni na varty, pan Brochyně přivolil ke štyrem, že budou choditi štyří. V. Mti m-vá paní kdyby šli štyři, v domě by jich málo vostalo, (co je po těch kulhavech) a v domě velmi nebezpečno, všecky máme jen domu hlídati, nebo stále o to smejšlejí, aby do domu vlezli. Pan Smyslovskej povídal pod tichou ouředníkovi, že slále okolo domu ocházejí s nosatcem a tu na klisny že by rádi se někudy vylámali a klisny pobrali a nebo něco jinšího. V. Mti m-vá paní jemutě snadno přivolovati, čeled zoufalá raději uteče ven z města ať na ně to přide, a potom by na mne nabíhali. Od hetmana pacovskýho -mají právě jíti tři proti nám mnoho víceji má čeledi a těch raitknechtů. V. Mti dám toho jednoho vola s krmníku z Radenína zabíti, však nic není tlustýho, nic na sebe těla neberou, tak sou ňáeí zádušliví, k tomu šafářka nepilná, necítí žádnýho již já dá pánbu všechni ěeledy na svátky podělím buduli živa a zdráva. Všemohoucí bože račiž to všecko svou boskou mocí v pokoji nám ten blaho-slavenej pokoj dáti. S těmi šusty těžko na světě živu bejti. V. Mti m-vá pí. nevím daji nám tu vlnu ven z města vyvézti. Pana Vratislava sedláci taky vezli vlnu ven z města zase z Jordánu musili ji visti do města; kdybyste ráčili učiniti psaní tomu komendantu, aby toho V. Mti nezbraňoval vyvésti tak aby to pěkně bez překážky mohlo se vyvézti a V. Mti pěkně dodati. V. Mti ty hříbátka, aby se měly kde pásti, kerý máme v Táboře, bylo by jim velice zdrávo, nikam hrubě s nimi nesmějí vyjeti, někdy drobet s nimi vyjedou a to nesmějí dlouho. V. Mti když sem tuto cedulku V. Mti psala, přišel žid Izák, pravil, žeby vlnu od V. Mti chtěl koupiti abych V. Mti o ní napsala, že chce dáti za centnýř třiceti tři zlaty; dříveji nežli jí vezme že chce V. Mti v Praze odvésti šest set a když se zváží v Táboře, budeli jí více, že V. Mti chce peníze dodati. V. Mti m-vá pí. V. Mti pánu Bohu poroučím. Psáno v Táboře den božího vstoupení 1645. Dorota Jinová m. p. Pacovská. Její Milosti urozené paní, paní mé milostivé cedulka do Prahy.

28. Dorota Jinová dává zprávu, že jí zasílá suché ovoce a mouku v sudé zabedněné pak plátno, 11 žoků vlny že poslala na Mitrovice a že komendantu dáti musila 2 dukáty a písaři půl zlatého aby tu vlnu propustili z města Tábora odvézti, konečně o ukrntenstvích nepřítele, který vše, co se veze, bere a lidi vraždí. Psáno v Táboře 30, máje 1645. V. Mli. urozená paní paní mně milostivá. V. Mti posílám tak jak ste ráčili poručiti suchyho ovotce a mouky pšeničný strych jest to všecko pěkně v sudu zabedněný, též ty listy ze tří truhel posílám jest jich plnej sud nic sem nemohla k nim přiložiti a ještě ani do toho sudu složiti; jest V. Mti přiloženo z každý truhly zláště ty listy V. Mti tu kde sou nový vobruče tu je poslední kladení těch listů, nemohla sem jich složiti, od toho přeložení sou v třetím sudu u plátna. Plátna lněnýho šest kop loket V. Mti posílám, tý čeledi ženský a mužský plátna sem nastříhala, Markýtě 7 křečného, 7 pačesnýho, 2 lněnýho, husopasce 10 na . kytle a nač potřeba, křečnýho nebo lněnýho nebylo, jen je pačesný barvený, pět loket křečnýho bílenýho každý šafařce a dívce 8 křečnýho,