i s syny víceji než čeho žeC taky mne znal naně jak ty ovce od petr-novskejoh koupili, že on tím vinen nebyl, že to na se přijal z nerozumu, že již nyní toho koně na sebe nepřejme. Byly dvě bíti hovězí kůže nahoře podkroví a deset skopovic, vosům teletin. Dala sem to Vrzalovi mlejnskýmu a ševci radenínskýmu. Do cedulí se jim lo zapsalo od ouřed-níka radenínského. Neměla ta čeleď v čem choditi, ni jim V. Mti počíti dává. V. Mti m. p. ten kotlíček sem dostala, v tom místě, jak ste ráčili psáti, klobouček nebyl dobrej, a ta trubka byla stočená, dala sem to spraviti a kotliško udělati. Markyta pálí vodu, nevím jak ráčíte chtíti, přece-li Aničku ráčíte domu poslati. K pálení té vody V. Mti p. m. ty pacholata se V. Mti posílají, pacholka, jak s námi byl, pustili sme domu, opět se na něj něco vyrazilo, a nohy, trvám, má votevřený, pánbů raěiž nás ode všeho zlého chrániti. Krajinka je již pěkná, Markytka povídají, že má ňákej fík po ty vodě. Markytce nic není plátno, v zarybnice taky pohůnek tak jako Krajinka stůně a se hojí. V. Mti m. p. strany dobytečka uhnáni kdyby se vědělo kde je lépeji, dáme pozor. Pan kubrnátor se pěkně zakázal, že pro V. Mti všecko ráčí učiniti. V. Mti m. p. semence' na Pacově měli, co síti lněnýho neměli. O tu šafářku dvorskou je malá péče. V. Mti m. p. dáme Křepčičku. Chtělali sem já ji dostati, mušila sem já dříveji děvče dáti vzíti a děvče nahoře v Radeníně zůstává, nebo kdyby je měla sebou, ušla by s ním pryč jako prvý po třikráte to učinila, a dostati se nemohla tato zubkyně dvorská; jen na vdáni myslí, na hospodářství nic, naposledy snad by pryč ušla. Strany pláten ďo Mitrovic já to pěkně spravím, a jí ho odvedu ; strany tý mouky po těch dvou stryších též ji V. Mti pošlu. Přední sem byla V. Mti poslala po Matějkovi ty dva věrtele. V. Mti m. p. tak totě mnoho. Ten hejtmánek mluvil na ráno, ke mně posílal, já sem mu skázala, že V. Mti o všem oznámím, že nemá mluviti, co mu nenáleží, obvzláště o V. Mti. Ovotce suchyho já V. Mti pošlu, ani jedny švestky není ani jedny kaboně suchý není na Radeníně, všecko pryč. V. Mti m. p. opět co sem doma po dvakráte nebyla stavěli si na koutu tu kde ste ráčily líhati, podruhy opět k zadnímu sklepu, jak sou ty dvoje vokenice, to bylo zejtra tejden; již jednu voknici votevřeli, druhý byly tak dobře zandaný. Když sem měla jeti ven, byl jakejsi řetězek v milostiným sklepě na hřebících, já jech vzala a tak sem ty řetězy ním utáhla, tu zráce nemohl druhech vokenic dobýti, muším tam líhati; nelze z domu vyjíti. Do mnoha domů se dobyli, ku paní Doupovcový, k paní Ježovský, Plzákům, těm kde měli skovaný svý věci též jim pobrali. Psáno v Táboře 23. máje 1646. Když sem byla v Radeníně, prodala sem dvý telat ze Skopitee za dva zlatý patnácte českých, je nyní V. Mti mdlá odsada. Strany vojáků mám naději, že V. Mti o všem píše psaní od paní Kunický, paní Velemická, paní Ježovský V. Mti posílám.

27. Dorota Jinová dává zprávu o nebezpečenství v Táboře před nepřítetem, o prodeji vlny a věcech hospodářských. Psáno 25. máje 1645 V. Mti urozená paní paní mně milostivá, V. Mti m. p. Znamenitej pokřik v Táboře a chtějí město dáti zavříti i taky mají předměstí dáti bořiti. V. Mti scházeli se páni ku panu Malovcovi Ru-