panství nemáme, chce abychme jednali, všickni lidi na něho nařikají, moc chce vládnouti. V. Mti m. pí. klisen necháme přece v Táboře sobě pro vody vožení a kdyby pánbu pomocníkem bejti ráčil, hned bych domu se vším vyjela. V. Mt pánu Bohu poroučím. Psáno v Táboře 30 máje L. 1645. Dorota Pacovská m. p. V. Mti. Po napsání toho všeho poslal Václav jen kvardu z Mitrovic a jednu fůru a tak na tu fůru ty věci se pobrati nemohly. Jen tři sudy posílám, v jednom listy v druhým ovotce suchý a mouku v třetím šest kop plátna lněnýho a tak děvkám plátna neposílám. Chce míti dvě prostice soli, já sem mu skázala, aby V. Mti napsal, na pytle já mu taky dám plátna, jak ráčíte poroučeti. Poslal přá-denech padesáte tři, skovala sem je. Její Milosti paní paní mé milostivé cedulka do Prahy.

Panímáma Anna Kopalová vykládala mi, kterak jídali v Kyselovicích, dědině vzdálené asi 2 hodiny cesty od Přerova směrem k Chropíni. »Teď je mi 50 let, 20 a potom 24 jsem měla, dyš sem složila, 26 sem měla, dyš sem se vdávala. Toš ve službě sem byla vod maličkosti. Sem byla za chůvu, měla jsem 10 roků. — Dříve se nedělalo toli masa, jen v zimě bylo uzený a tu chvilku, co se zabíjalo, bylo maso. Jitrnice ani presvuřta neznali, ale dělávali »ujec«. To se žaludek nadil buchtou s oškvarkama a jedlo se to v nedělu na večeru. Ale mastilo se mnoho a máslem. Jindá seděl hospodář u štola. Bejvala polívka s drobkama (strouhánky) a v nedélu s lukšama (s nudlemi) a všecko bylo dobře omaštěno. Na svačině jsme mívali dolky, až na konec hrneček kafé. V nedělu večer bejvala klobása a ta polívka zatřená smetanou a kapka octa, to byla omáčka. Taky se dělala vaječina: to se daly na slaninu vejca a každej toho hodnej kousek dostal. — V pondělí buď byly šišky terna trnkama (= povidly) popluskaný a polívka zasmažená. to vždycky zasmažená celej tédeň. Vóteréj to už byla zas ta kaša za-sépaná, s tfarohem sypaná. To se vařila kaša (= jáhly) a zasypala se mokou a potem se posypala tfarohem a omastila. Ve středu koláče. Ve átvrtek to už byly buď šišky (— knedlíky) a máčka a u některýho sedláka to už bylo maso jednou za tédeň. V pátek to byla pečená kaša zas. To se zaleje kaša mlíkem a dá se piet a dá se másla do ní. V sobotu — tož byla polívka a dolky. Všední deň byl chlíb a sejr k snídani. Jednou ten sejr byl stařenej (nechá se starej a kmín a sůl do teho) a někdy byl tfaroh, s trochu smetany nebo mlíka rozmíchanej. Všední deň zimní dobu zelí každej deň ráno na snídani, v létě sejr. Večer v zimě taky zelí a v létě kaša s mlíkem a něhdy byla kyška a hdyž se stlókalo, tak podmáslí. — Chasa ta měla svátek na Škaredo středu. To bávala bílá máčka s vejcama a čúčková polívka. Máčka tak zatřítá smetanou