a to se tam potom pokrálo vajíčko. Lebo se syrovátka uvaří a dá se do teho ta zátěrečka (smetana s mókó) a ešče převaří. A bílá zásmažka se udělá do teho. To se vodívával — jak se říká — medveď. To se obllkl jeden do ošklivýho kabáta a do obřísel (= povřísel) ho zamotali a tak ho vodili.

Po eelej půst (40tidenní) jsme mívali ráno kyselý zelí syrový a kousek chleba, večer vařený zelí a kousek chleba. To si každej vzal takovej dřevěnej talířek a na něj dal zelí a osolil a chleba dal k ternu a někdy večer jsme mívali čučku a někdy nám navařili hrušek a sucharů (=z sušených jablek) V poledne bávala polívka kašová lebo ěúčková lebo hrachová a koláč. V nedělu ani už se nevím pamatovat, neděle postu nenese, tož u bohatších bávalo maso a u chudších radši polívka zasmažená a koláč. V nedělu to byla polívka a ty koláče, v poledne malý dolečky' čerstvý a večer to byly hrubý dolky vod soboty. Na Květnou nedělu, jak se ty barušky světijó, tož to dávají žvířatom, kravám i koňóm, dají jim to s chlebem, taky je to jakási památka. A kdo to može, dá si do chleba a zhltne, já to nemožu.

Mosím peet chleba v pátek, to sem nikdy nepekávala. Moja maminka také nepekli a moje teta také ne. Vůbec v pátek, tož hdo chce, ten peče, ale že málo pečó, pekaři aji. Tož to už byl takový povyk, buď ve středu lebo v sobotu. V našem rodě žádnej nepeče. Na Velkej pátek se nemá chleba péct, ani ohňa rozdělávat, ani zem orat, že když Syn Boži zemřel, že se nemá zemijó hébat, že má všecko bejt klidný. Že i každej červík je smutnej, že má i člověk jen do kostela jít. Jedna kuchařka z myslivny chtěla chleba piet, to že može, ale paní jí nekázala. A jak pec roztopila, tak najednou ten oheň vyprskl a už na oko neviděla. A tak mi povídala: »Já sem tomu nihdá nevěřila, že se nemá na Velkej pátek oheň rozdělávat, a tak mě Pán Bůh potrestal.*

To se dělá na Škaredou středu čúčka lebo hrách, na Zelenej štvrtek čúčková polívka a kyselá máčka a v ní krájený vejca, na Velkej pátek si vzal každej u sedláka chleba a sejra, to se ani oheň nerozdělával. Na Bílou sobotu se pekl chlíb; napřed se sážou dolky a pak chlíb. A to dostal každej pacholek i děvečka. Na Vzkříšení se světijó vajíčka a buchty. A to první křesťané to svěcený na vzkříšení jedli až po hruběj, to je v poledně na Boží hod. To se dá každýmu to vajíčko a pak se buchta rozkrájí. To jsme se pomodlili a pomodla se, napřed jsme to svěcený snědli. U nás doma jsme jeden druhýmu kousek vajíčka dal. Jak každej ze svýho vajíčka dává, že kdyby jeden lebo druhej se vzdálil od sebe, že si ten den na něho vzpomene. U nás v hody zabíjávali beránka, ty bohatší mívali i jalůvku a to měli se čtyři lebo s pět a tak se o to dělili. A ty chudobnější beránka.

Na Zelenej štvrtek se šlo do kostela dopoledne. Na Velkej pátek se popravil jen dobytek a pak se šlo do kostela, v poledne se zas popravil dobytek, zas se šlo do kostela a to je v 6 hodin požehnání, to už se tam zvostalo. Na Bílou sobotu už ne každej pacholek, ale děvečky šly všecky »světit vodu«. Na vzkříšení to šli všeci, jen jeden zvostal