kypta či stopka z díry kypřiče uhozením na hlavu příčky ve skládání či lehčidle vyproštěna byla.

Opřením železného sochoru o pachole zubaté (špalík z fošny tvrdé 3 x 9 x 12" schůdkovitě pilou vyřezaný) zvedl stárek takto běhoun po jedné straně, kdežto pomocník jeho špičaté pachole (klín čtyřhranný kuželovitý s rukovětí) mezi oba kameny hbitě vstrčil. Při dalším nadzvednutí kamene prášek připravený dřevěný válec až ke kypté (slopce) podstrčil a oběma dláty založil, aby při zvrácení běhoumi válec pohnouti se nemohl. Po té položeny líhy, stojící na podlážce u zdi, na podkladek ku spodku těsně jedním koncem a na druhém konci svém nicohlavem, vraženým za příčku 1 i h do díry, v podlážce hraniční upevněny, aby se při kladení běhounu neposunuly.

Založiv dřevěný, 5' dlouhý sochor z tvrdého pružného dřeva do díry běhounu, stárek takto těžký kámen na 3 rázy (obraty), mlecí stranou vzhůru, přes krmolec = křivinu = křivé pachole na líhy obratně a lehce převrátil, sochorem v díře ponechaným jej opřev. Aby oškrty (dvojnásobné motyčce podobný ocelový nástroj ku křesání kamenů s násadkou oškrdištětem) příliš o křemenité pecky v jádře kamene otupeny nebyly, bylo nutno pecky pemrlicí (ocelové, na jednom konci hustěji, na druhém hruběji křížem nasekané kladivo k vytloukání pecek) srovnati a vytlouci. Pak teprve oba kameny, a to spodek >narovno< (t. j. odstředivými, paprskovitými rýhami) a běhoun »vytáčenou* (totiž obloukovitými rýhami) zkřesán. Aby kameny na mlecí straně se vyrovnávaly, býval křes při následujícím křesání změněn, tak že jednou vytáčenou a příště na rovno byl křesán.

Po dokonaném zkřesání prohlédl stárek kuželici i kuželíky, sundav se šíje vřetena oboječek, hřebíkem ke kuželici přibitý, zkoumav, zdali se mlýn nerozházel dlouhým mletím a netrousil (melivo) a byla-li potřeba, kuželice klínky z tvrzení (suchého špalíčku) přitáhl, kolem šíje vřetena syrový lůj obložil a kuželíky potřel, aby mlýn vkuželicích nezahřál a lehčeji se kámen otáčel, načež lůj oboječkem přibitým zakryl. Konečně běhoun na kyptu či stopku zase posazen či složen, kleště odejmuty, lub nasazen a obsuchou osypán, pružinka klapací s varhánkem utažena a koš nad kameny obrácen a složení k mletí připraveno.

Byl-li kámen z lomu nevykroužený přivezen, nazván »otesek« a musel býti stárkem vykroužen, kypřiče vkopána a záteskami bukovými dobře na maz (těsto) upevněna a pomocí virg ule čili spravedlnosti tak na chloupek vyrovnána a položena, kámen běhoun tak přesně vyvážen, aby ani nemrknul, t j. při běhu svém aby se hledícímu zdálo, že se nepohybuje. Tento výkon, pak ulejtrování kol a usekání nového náboje (palců a ceví) pomocí š u m-b e r k y neb p 1 z e Ď k y (sekery mlynářské) a jeho nabití bylo uměním a chloubou zručného a zkušeného stárka.

Semletý (opotřebovaný) spodek byl jako nepotřebný smelek před mlýn vyhozen ; dobrý běhoun mohl býti na spodek snadně upraven.