Staročeská studně na Karlšteině.

Pozornost návštěvníků památného Karlšteina budí starobylá studnice, opatřená kolem, kterým se váží voda z hloubky, když se »šlape« po něm a chůzí uvede se do pohybu. Toto zařízení starodávných studní bylo většinou nahrazeno nástroji, upravenými podle požadavků moderní techniky. Studně na Karlšteině poučuje podnes, jak byly za starodávna opatřeny hrady pro případ nebezpečí při obležení pitnou vodou.

Nejlepší náš znalec hradů a zámků českých školní rada Aug. Sedláček popisuje Karlšteinskon studnici takto : *) K. nižšímu hradu patřila i ta část, ve kteréž se starodávná studnice spatřuje. Ze dvora panského jde se v právo do chodby (viz vyobr. str. 433.), která jest při svrchu-psaném vSžovatém stavení, i přijde se do prostranství hradbou zavřeného a odtud do druhého úzkého parkánu. Na konci jeho jest v levo domek, v právo studnice. Domek býval prý pekárnou a prádelnou, což se dobře se způsoby na starých hradech shoduje ; někteří domnívali se, že tu byla »dílna na zbroj<, což nižádné víry nezasluhuje. Naproti domku jest věž studnice, pěkné, malebné slavení, které má zevnitř základ podoby hruškovité, uvnitř pak jest založeno do čtverhranu ; má v průměru skorém 7 m., zdi pak jsou hrubé dva metry. Věž stojí ovšem nad studnicí, neboť studnice jest hluboko ve skále vytesána. Balbínův zpravodaj měřil studnici tu r. 1661 dne 17. června a nalezl, že jest až k vodě 224 praž. střevícův a odtud až ke dnu 74 pr. stř. hluboká. Roku 1765 vyměřili 85 praž. loket, vody 33, rumu 27 loket, tedy všeho všudy 145 loket neb 28 šáhův a 1 loket. Auge vyměřil až ke hladině 170, odtud ke dnu 120, dohromady 209 střevíců, což by se asi 92 m. vyrovnávalo; tak udána hloubka též v úředním inventáři hradu. Balbín vypravuje, že se voda vážila kolem, které dva lidé šlapali, a okovem na řetěze, který měl 1805 členův. Nyní jest okov na provaze, ale ohromné kolo, kterým se voda vyšlapuje, zůstalo. Do studně jde šíje ve skále vytesaná, kterouž dobře i zvenčí rozeznati lze, stojíme-li v údolí pode hradem. Vždy dvakráte do roka zahradí se potok pod hradem tekoucí (na jaře a na podzim) a voda nadržená žene se šíjí touto do studně. Jest příjemné chuti na způsob studnic lučných a velmi studená. Tímto nadháněním vysvětluje se nám také kousek starodávného živobytí, zejména i to, kterak na mnohých místech s nemalou starostlivostí dešťovou vodu schraňovali.

Karlšteinská studnice má také své dějiny. Často tam spadaly okovy a nahromadilo se bahno; i vypočítalo se r. 1841, že by tu bylo vody jen se 3, bahna však se 17 sáhů. Když r. 1763 Eva Nová, děvečka učitele Budňanského, ze zoufalství do této studnice vskočila, dali ji skrze havíře vyčistiti; při tom se přišlo na dně na chodbu 8 stop vysokou a IVa stopy širokou, ale kam vede, neohledáno. Když asi r. 1841 nějaká