Stane-li se dítě můrou, jest příčinou toho častokráte kmotra. Proto, aby se to nestalo, má dáti pozor, by jí nikdo z nůše ničeho neukradl, nese-li matce do kouta. Ukradne-li jí někdo něco, jest dítě můra. (Velešín.) Podobně zaviní kmotra i jiným způsobem, Ž3 dítě stane se můrou. Nese-li totiž dítě ke křtu a pokropí se u vchodu kostela svěcenou vodou a vy-jde-li za jakoukoliv příčinou hned polom ven z kostela, jest toto dítě můrou. (Velešín.)

Můra jako bílá ženská mořila jdenu vdanou ženu. Moje máma Teresie H. (vypravuje Kateřina Klímcva) šla spát asi v 10 hodin. Měsíc krásně svítil ; — do sednice přišla bílá žencká. Máma myslila, že je to mužova matka a chtěla na ni zavolati. Než se nadálá, už to na ni padlo, že se nemohla ani hnout, jen palcem škrábala muže, aby se probudil. Jak na ni promluvil, tak jí to hned povolilo a ztratilo se. Přišla na ni můra, (Velešín.)

V podobě sena nebo slámy chodila můra na jednoho oráče. Prostředek proti můře bylo přibití sena nebo slámy. U Tlašků ve Výhni u Velešína chodila můra na pacholka (čeledína); ráno shledával vždy na prsou seno nebo slámu. Nevěděl, jak by si od ní pomohl. Lidé mu poradili, aby seno nebo slámu přibil. Udělal tak, přibiv je na »lejc« (=3 lavici) a ráno byla tam přibitá můra, žencká ze vsi za sukni a nemohla z místa.

Jiný prostředek proti ní jest zrcádko, jež se dá za ňadra, aby se můra v něm >shlídla«. Tak na Anežku V., když byla mladá (vypravuje jako stařena 70tiletá), chodila můra. Jak si lehla, již to na ni padlo jako sud a nemohla a nemohla se tomu ubrániti. Poradili jí, aby si dala zrcádko na prsa. Učinila tak a měla od můry na vždy pokoj. Tato nahlédnuvši do zrcadla a spatřivši tam svou ohyzdnou tvář a nohu, více již nepřišla. (Kosov u Kam. Újezda.) Podobně pomohl si od můry zrcádkem, které pověsil na zeď do nohou, tesař Vít N, z Mojného, kterého dlouho a každodenně týrala. Třebas do půlnoci seděl, aby se jí dočkal. Sotva se však položil ke spánku, již jej mořila. (Mojné u Černice.)

Jiný bezpečný prostředek proti můře snadno si člověk opatří. Vezmi vestu a obráceně ji zapni. Můra nemůže jí rozepnouti, již nikdy nepřijde. (Velešín, Rájov u Čes. Krumlova.) Podobně zažene se můra, dáš-li si u postele do hlav sekyru. (Rájov.) Rovněž i metly z máje o Božím Těle stržené jsou bezpečným prostředkem proti můře a — blechám. (Rájov.)

Opět jiný bezpečný prostředek jest můří noha na určitých místech jedním tahem udělaná. Tak ve Výhni měli chlapečka, který měl vždy ráno prsíčka naběhlá od můry, která na něj chodila. Udělali můří nohu na kolíbce v hlavách nebo na dřevěném talíři, který se potom dal do hlav, nebo udělali můří nohu na dvéře, aby do světnice vkročiti nemohla, jedním tahem, a to co nejrychleji. Nebyla-li jedním tahem bez přerušení učiněná, nechránila před můrou. Můří noha dělá se, jak vidno z vyobrazení na str. 437, známým způsobem. Dle jiných měla se můří noha udělati tak, aby jí můra neviděla; když však k místu blíže přišla, zahnalo ji to pryč. (Výheň u Velešína.) • ¦