Předchozí 0060 Následující
str. 57

Tálo pochází z mého rodiště, z Vesce u Počátek, a zpíval mi ji můj otec, v celém okolí oblíbený lidový houslista (či jak tam říkají »huslička«), který svého času ještě ve spolku s dudákem k tanci vyhrával. Je to zpupná píseň, pocházející z dob kruté roboty, kdy utištěný chudák si ulehčuje hrozbou pánům, že jednou na ně dojde.



2. Ten ubohý syn váš taky svátek měl; na něj ale s dárkem nikdo nevzpomněl. Otec, matka ledabylo, panence se nezlíbilo, smutný, syn to, věru, smutný svátek měl.



3. Rodičové staří, co to děláte, že o ty své syny tak málo dbáte? Dcerajako oko v hlavě, syn záplata na rukávě, dcery jsou vám drahé, o nás nedbáte.



4. Ale ať je jak chce, dobře je to tak; hůře by to bylo s námi naopak: kdyby žena mužem by la, svět by na rub obrátila, nevydržel by s ní ani Pán Bůh pak!

Poslední píseň »Svátek« není sice, přesně vzato, písní.lidovou, neboť básník a skladatel její je znám, ale vyniká tak podařeným tonem lidovým, že ji sem kladu jako ukázku velice poučnou pro vznik a původ mnohých a mnohých jihočeských písní lidových.

Píseň tu zpíval v Praze pan prof. Dr Frant. Bayer ještě jako student v našem kruhu studentském. Mně se líbila, ale uvázla mi v paměti pouze jednou slokou (třetí) a když jsem teď pana professora žádal za její doplnění, odkázal mne na p. Jana V. Tůmu, c. k. ředitele českého gymnasia v Brně jako na autora. Obrátil jsem se tedy na pana ředitele, jenž mi s největší laskavostí zaslal původní znění své písně, k níž jsem připojil svůj průvod klavírní. Z jeho listu na konec uvádím zajímavé úryvky. »Posílám vám milerád píseň celou s textem prvotním a se zprávou, že jest i text i nápěv ode mne. Byl jsem totiž ve studentských letech zpěvákem, prostudoval jsem celého Erbena, texty i melodie, a tak mi utkvěl ten zdravý duch našich národních písní v paměti, že jsem nejsa ani komponistou vytvořil z něho melodii, která má ráz prostonárodní. Pan kollega Bayer zajisté by vám mohl říci, jak jsme se bavili v Domažlicích především zpěvem národních písní, a že jsem jich věděl, jako když plátno vleče... Povstala píseň ta v samotě ; byl jsem chudých rodičů syn, a tak mi v mé tísni napadlo svěcení jmenin, které u mne


Předchozí   Následující