s uznáním i zklamáním. Bartoš pak jako by s otcovskou starostí pečoval nejen o moje literární snahy, o postup vědeckých prací. Provázel bedlivě také postup na dráze, jaká mne čekala v Museu i též na kathedře universitní, i dychtivě očekával, kam dráha ta dospěje. Všecko pozoroval, o všem musil jsem podávati zevrubné zprávy, radoval se se mnou i zase žaloval, vytýkal, co bylo proti mysli šlechetnému poctivci >ze staré školyc. S osobními věcmi nepůjdu na veřejnost. Mám však právo jako dlouholetý přítel Bartošův také se přihlásiti nyní ke slovu a odhaliti ledaco z našich styků, co bude míti jednak literární cenu, jednak bude vždy důležité jako projevy nejlepšího znalce lidu moravského po theoretické i praktické stránce o studiu lidovědném. Jména žijících osob tuto úplně vypouštím. Až budou otištěny tyto ukázky z korrespondence, připojím na konec několik vzpomínek, jež, doufám, také podají zajímavé doplňky k životopisu a významu Fr. Bartoše.

V Brně, 5. června 1891. Dověděv se z posledního čísla Lit. Listů Vaší adressy^posílám slíbený příspěvek. Mohl-li by všecek vytištěn býti v 1. čísle, bylo by mně miio, mám již zase tři nové práce podobné dokončeny. Korrekturu račte mi laskavě poslati, aby nezbylo nějakých rušivých chyb. Opisu této práce nemám, proto prosím, aby se něco neztratilo. K Vašemu »Zaslánu< dovoluji si poznamenati, že z Moravy a ze Slezska mám zvyky, pověry a pod. důkladně a zevrubně posbírány. Sbíral jsem dvě celá léta (maje dovolenou) sám a měl jsem také hojně (na mnoze placených) pracovníků. Více nasbírati cestou Vámi zvolenou sotva se Vám podaří. Budou Vás tedy asi tytéž příspěvky docházeti a nastane tak zbytečná konkurrence. Z výročních obyčejův uveřejnil jsem obšírnou stář >Doba vánoční* v Obzoru, ostatek mám právě rozepsáno. Myslím tedy, že by bylo lépe práci rozděliti, Vy sbírejte v Čechách, mně ponechte Moravu a Slezsko, sice bychom si na vzájem leda překáželi . . .

V Brně. 10. června 1891. Chtěl jsem Vám už dávno dopsati s strany svého příspěvku, ale založil jsem kamsi Váš list s adressou, a ve Svém posledním listě ji bohužel neopakujete. Posílám tedy list na tiskárnu p. Vilímkovu, snad Vám bude dodán. Mám napsánu stať »Pověry a zvyky lidu mor. při hospodářství*, jež vydá asi í1/!2 archu. Nevím, jakým směrem se ponese Váš časopis a hodí-li se má rozprava do Vašeho programu. Já totiž, maje času prázdného velmi po skrovnu, nemohu se obírati studiem srovnávacím, není tedy v mé rozpravě nic než jaké také spracování látky mnou samým mezi lidem nasbírané. Hodí-li se Vám to tedy, mohu poslati, kdy libo, jen mi udejte laskavě Svou adressu.

V Brně, 16. června 1891 . . . Posílám Vám 1. sešit »Rukověti«. Očekávám, že s ní v království ještě hůře pochodím, nežli s písněmi »zřezanými« v Athéneu. Doufám však přece, že se z ní lidem dobré vůle všelico sejde. Co se týče toho provolání, ^rozumějme si dobře,< jak praví soudce v >Cestě kolem světa«. Mně jde hlavně o to, abych nemusil