S 1 o v i c e od slova.

Libomudřec, philosophus, že sobě v moudrosti oblibuje. Mudřee, sophos.

Posel od toho, že pošel, to jest odešel; poselství říditi, fungi legatione pro Christo, svatý Pavel dí o knězích: říditi poselství na místě Kristovým.

Plesání, ples, plesati, lípejí nežli německy tancovati, tanec a tancování.

Pomazaný, Ghristus ; non visurum se mortem, nisi prius videret Ghristum Domini, že nespatří smrti, leč prve uzří pomazaného Páně.

Troup, rachá, od trouple, tělo mrtvé a bezdušné. Edo by řekl bližnímu svému troupe, bude hoden etc.

PÍ o to, slovansky tělo; odtud plát, hrubý plát, hrubá zpousta těla.

Hmotnost od hmatání, Materia. Ex materia¦ et forma fit res, z hmotnosti a z spůsoby bývá učiněna věc.

Tvářnost, species, od tvoru a tváři. Pod jedním plemenem mnoho jest tvářnosti. Jako živočich jest plémě. Pod tím plemenem jsou tvářnosti rozličné, jako kůň, osel, vůl, pes a jiné mnohé věci.

Osada od osazení se při kostele, ecclesia. Ecclesiae Ephesinae dic, o osadě efezské pověz, dí svatý Jan v zjevení.

Z ř e t v a, slovanské slovo od zření, že má Bůh na ní své zření. My česky jmenujem oběť, od oběd. Jest pak nejčistší žertva a oběť syn Boží, který se obětuje na oltáři každodenně podle oné řeči: Ty si knězem podle ouřadu Melehisedechova až na věky.

Spása. Jesus, tys spása všeho míra, ty si spasitel všeho lidu, nebo v slovanském jazyku mír znamená svět i lid i pokoj.

Porok, poskvrna, protož říkáme opovídaje se : bez poroka, to jest bez poskvrny, totiž abych se oplzlým slovem neposkvrnil. Hle, jaký při mluvení předkův na se pozor.

T r o b a, střeva, vnitřnost; odtud nadští trobu,, to jest nalí střevo ; vejtka ranního pití před jídlem.

f) o u b r a v a, les slovansky, odtud doubravice.

Žehrati, horliti, vše od horkosti a zapálčivosti srdce. Noli aemu-lari in malignantibus neque zelaveris super facientes iniquitatem, nežehři na zlobivé ani horli nad činícími nepravost.

Bázeň, bojásen, od boje, bojácný, bázlivý člověk.

Strach, jakoby řekl staraeh, to jest starost, od starání. Non dědit nobis Deus spiritum timoris, sed virtutis et dilectionis, praví svatý Pavel o knězích. Nedal nám Bůh ouřadu duchovního, abychom se měli koho v něm báti než abychom moc nad jinými měli a od nich milováni byli. Ten jest smysl těch slov latinských.

Pakostnice; pakostiti jest škoditi v slovanském jazyku.

L í v a od lití, že když ten vítr věje, bývá déšť. Africus venter.

Jih, když tento vítr věje, bývá rozjícení. Slově jih od toho, že sníh jí a zžírá. Auster ventus.