rozumějme, vedle namáhavého svého povolání duchovního i učitelského, svědomitě plněného, při hmotných prostředcích chudých . . . Není to chvalozpěv a lichocení, co tuto píšeme podle pravdy z plného přesvědčení, že by mohl býti moravský tento >pa-náček« příkladem těm, kdož v přebytku a pohodlí tráví své dni a ob čas oblaží literaturu českou buď několikařádkovým referátem o těch, kdož zatím pilně pracují, nebo několikaarchovým »spisem* a ještě běda, kdo by se opovážil míniti, že každá řádka, kterou po delší přestávce zase napsali, nepřeky-:puje ryzí, nedostižnou vědeckostí. Proto předesílám tato slova, aby záslužná práce Kratochvílova tím více vynikla, když se uváží, za jaký ch životních poměrů byla podnikána, když na př. jediný čtvrtek v týdnu zbývá ubohému nadšenci, aby pospíchal do Brna i jinam do archivů studovat.

Posavadní práce Kratochvílovy nejsou všecky ani v kruzích odborných známy. Spisovatel nehledá si styků s chvalořečníky a s reklamou, patrně se domnívaje, že dobré práce samy vyšlapou si stezku

Alfons Mucha, rodák ivančický :1. Vzpomínka na rodné město Ivančice-