Specifikace snad zde potřebná není, neb doufám, že na si. kancalaři až dosavad stračena není. Sig. v škole Cerekvický d. 21 dubna 792. — Ponížený klient Matěj Čásek, školní učitel v Cerekvici.

Vrchní zaslal ještě téhož dne do Javornik rozkaz, aby dlužný učiteli desátek v obili a lnu do týdnu byl zapraven, jinak že k tomu exekucí donuceni budou.

35. 1792 d. 19 prosince v Moravicích. Obec žádá vrchnost za dříví pro školu. — Slavný ouřade vrchnořiditelský! My níže podepsaní v poníženosti žádají [sic], by slavný ouřad vrchnořiditelský pro oné chudobné a velmi potřebné dítky školní ze vsi Morašic jakož i z Lažan, z Malých Sedlištěk, z Tršku, z Nových Sídel, z Malýho Oujesdce ty, jenž času zimního žádné dříví do školy dávati v stavu nejsou, v pilnosti se cvičiti vždy vynasnažují, z ohledu jejich nemožnosti, poněvadž při onich všech vejš podotknutých vesnic žádných obecních lesů nemají, následovně do oné školy také žádné vždy dychtivé pomocti v stavu nejsou, ze strany milostivý vrchnosti žádaje, by také k nějaké částce dříví topení •času zimního dobrotivě dopomocti ráčila. Dáno v Morašicích dne 19 pra-sinee 1792. — Jan Šejnocha, rychtář Morašickej. ¦— Jakub Zajdi, končel. — Jiřík Pachta, končel. — Matěj Tobek, ryktář Lažanské [sic]. — Jozef Keprt, rychtář Tržecký. Před slavný ouřad vrchnořiditelský z obce Mora-šické a jiných obcí patřících ke kolatuře Morašický žádají dobrotivě o nějakou částku dříví ze strany milostivé vrchnosti pro chudobné a potřebné dílky školní ve vsi Morašické.

Povoleny ve smyslu cis. nařízení dva sáhy měkkého dříví (Klippeln), když sami si ho odvezou a od poražení jeho zaplatí.

@NvČarodějnice na Slovácku.

Hospodyni Majdaleně přestávaly krávy dojiti. Když jednou před 12. hodinou polední šla krmit krávy do chléva, uviděla v něm sousedku. Seděla na malé stoličce, měla popelku (trávnici) přehozenu přes trám, po každé straně visely dva »trháčky« a z nich teklo mléko do >latušky«. Ihned poznala, kolik uhodilo. Řekla to svému muži, kléry sousedce vynadal; sama pak žalovala u p. faráře na sousedku. Ten si tuto dal předvolati a řekl jí jen: »Vy jste nešťastná žena!«

Čarodějnice se scházejí na křižovatkách a tam mají své sněmy. Běda tomu, kdo by se odvážil mezi ně. Jindy prý proměňují se v divé kočky, jež pak strašně řvou (někdy zdá se, jakoby malé dítě plakalo). Kdo by se opovážil je pronásledovati, toho poškrabou. Kněz u oltáře pozná čarodějnice, když žehná velebnou svátostí. Jsou prý zády obráceny k oltáři, místo knihy modlitební mají pod paždí cihlu, v ruce hrotek a sedí na malé stoličce.