Bučiny jsem byl skrze rychtáře volaný, že mně budou v pátek (to jest dne 16. března) jmenovaný desátek sypat ; a když se někteří z nich sešli, odloženo mi od nich bylo do druhého pátku (totiž do 23. března). A když sem tam opět přišel, tak mne odbyli, že mně nic nemyslejí dát. Já ale sem pokojně od nich odešel; a od té doby mně nevzkazují. Žádám s ponížeností za dálejší exekuci. Zůstávám na modlitbách stálý pamětník. Sig. v Cerekvici d. 6 dubna 792. — Matěj Čásek, školní učitel v Cerekviei.

Vrchní nařídil d. 7. dubna, aby zámecký mušketýr d. 10. dubna do Bučiny byl vyslán na exekuci, a odtud neodcházel, dokud učiteli dlužný desátek obilí a lnu nebude zapraven.

33. 1792 d. 10 dubna v Bučině. Obec ohrazuje se proti tomu, že by byla povinna učiteli Cerekvickétnu desátek na obilí a lnu dávati. — My níže psaní z obce Bučinské s velikou ponížeností přicházejíce k Jejich Milosti strany toho jmenovaného desátku, o kterýmž my sme nikdy nevěděli ani neslyšeli, že by jsme desátek jaký měli, poněvadž naši otcové vyznávaj, že se to někdy z lásky na jeho prozbu a žádost dalo a dávalo, a nyní tak na to velice upomínáni jsme. Protož odsílajíce my tyto osoby k našemu a nám mnoho vzácnému pánu a panu vrchnímu prosíce jich a spolu žádáme, by jich ráčili milostivě vyslyšeti a nad nimi se ani nad námi nezhoršiti. Nebo my to dobře víme a vidíme, že on bez toho poctivě živ býti může, a nám pak to přeci škodu činí, poněvadž se toho a všeho těšce dodělati a na boží požehnání očekávati musíme. Tak soudíme, že by od nás nepravou mzdu žádal. Při tom v dobré povědomosti jest to jemu jakož i naší milostivé vrchnosti, jakým břemenem v našem náboženství stížení jsouce, když tak malá částka lidu dům modlitební a faru, kdež oboje pro nemožnost nedodělané jest, stavěti sme museli a k tomu správce církevního vychovávati musjme. Ale to však nám tak těžko nejní, jako tomu kantorovi to dáti, poněvadž to z víry a pro víru činíme. Tak doufáme, že to od nás žádáno nebude. V Bučině léta Páně 1792 dne 10 Aprilis. Ponížená poddanoposlušná žádost od nás vnitř napsaných.

Vrchní však žádosti této nevyhověl a zprostil je exekuce teprve, když učiteli Cerekvickému desátek na obilí a lnu za běžící a jeden minulý rok zaplatili a zároveň se zavázali, že i v následujících letech vedle příslušného ročního desátku vždy i jeden jednoroční dlužný desátek zapraví.

34. 1792 d. 21 dubna v Cerekvici. Učitel M. Čásek stěžuje si na Javornické, že desátek mu neodvádějí. — Urozený pane vrchní! Poněvadž mně níže podepsanému včera tejden, to jest dne 13 dubna, od Jejich Urozenosti praveno bylo, že z milostivého kanceláře písemně nařízeno bude Javornickým sousedům strany zadrženého desátku, aby oni takový dle příkladu obce Bučinské odsypat hleděli, pročež já ne opovážlivě nýbrž důvěrně to (kdyby snad pro množství jiných řízení v zapomenutí bylo přišlo) připomenouti se osměluji s ponížeností žádaje, aby tu věc opět před sebe vzíti a ji exequirovati ráčili. Zůstávám Jejich Urozenosti poslušným a za Jejich dobré k Bohu častým prosebníkem.