pěkně voněla, velmi chutně! A když se všickni uvelebili, vyvstal starosta (starý námořník) a pohnutým hlasem přál >obci svornost, lásku, Boží požehnání,* vybízel přítomné »k opravdovému sousedskému přátelstvím Pak chopiv se pořádného nože, počal pečeni děliti. Porce byly obrovské, i myslil jsem si, to že budou míti as 2 neb 3 dohromady. Představte si tedy můj úžas, když největší porce nesena — mně! Překvapilo mě to tak, že jsem se nezdržel úsměvu, což sousedy skoro do rozpaků přivedlo. Z toho vytrhl mne starosta, že jsem již po večeři a že to pošlou paní řídící, aby také zejtra mohla ochutnati »selskou večeři.« Hned ochotné ruce odnesly >košt« s velkým džbánem piva do školy, a mně tak nechána volnost pozorovati okolí. Všecko se pustilo do jídla s chutí upřímnou. Povolily se pásky, otevřela okna a talíře s důkladnými zbytky i sklenice s pivem podávány okny klukům, kteří s vřískotem nosili mámám »taky koštovat.* Pak starosta odevzdal mi přes 17 zl. z »přesejpky< na školní knihovnu. Ted jsem měl teprve příležitost promluviti. Vyslechli mne s pozorností a slíbili, že vždy něčím budou na školu pamatovati, což také skutečně činili, buď jim za to čest!

Po večeři slouhová uklidila stoly a nyní se tvořily kroužky a skupiny, vytáhly se dýmky a karty, mezi tím slouhová »postavila na kafe.« Jen dva neb tři oposičníci sedli do kouta a mračíce se jako noc, v myslích vyhledávali cesty a prostředky, jak by nejlépe šťouchli do výboru, buď »s tou strouhankou nebo blátem z rybníka.« Než přítomnost hosta, který přece právě jim svornost doporučoval a takovou sousedskou družnost jim pochválil, zamezila úplně »vyrovnání celoročních účtů.«

Tak sedávají, pokuřují, černou kávu s rumem pijí a v karty malou hru hrají do bílého rána. Toho dne mají všickni od svých paňmaminek »přes čas«. Proto si to dají také na sobotu, aby za to se mohli v neděli vyspati. Manželky již za ně v kostele nějaký otčenášek přidají, aby jim to Pán Bůh odpustil, že si za celý rok jednou v dobré vůli z kopejtka vyhodili.

Německá slova pro nedbánlivost a zpozdilost rozumu Čechův v češtinu uvedená. Rychtář a to od latinského rector, správce česky. Vandr a to od latinského vians, viare, česky pout, poutník, putovati. Purgmistr od latinského urbis magister měšťanosta, města hospodář. Rathouz od českého radda a latinského casa. Patoch od českého pot a německého tuch, čechlík česky. — Fěrtoch, mazhaus, šuldpryf, rytíř, hans, šelma, žold, cejch, krchof, šíf, halže, helfíř, hauskukl, glajt, glajch, kacíř, purgrecht, kruntťest, lusthaus. Tato slova všecka mohou česky po-vědína býti.