třetí oženil se r. 1606 s Kateřinou, dcerou Ladislava z Lobkovic na Chlumci, Neustadtlu a Jistebnici, s níž žil 8 let. Dítek neměli.*)

V Častalovicích dal chrám zvětšiti, oltáře upraviti a zvon slíti, též hrobku v kostele zříditi.

40. Druhý též kostel postaven, Z gruntu nový jest založen, Nejpříz ke cti chvále Božské Svaté Máři Magdalenské.

41. Také i zámek nákladný Při městečku postavený,

Což vše českému království Může býti k ozdobenství.

R. 1600 zřekl se »auřadu raddy dvorské a komorní* a pouze titul

podržel. Jinak byl často činný v kommissích.

54. An i léta tisícího Sestistého a pátého

Zde v tomto kraji Hradeckým Byl hejtmanem nařízeným.

55. Potomně po letech sedmi V té pokojné české zemi Ňáká chasa se sebrali Černěkovice**) vydrali

56. Kterýmž když ták sedlo dobře, An na tvrzi i ve dvoře Uchmátli hojnost nábytkův I všelijakých dobytkův.

57. Chuť další měli k loupeži, Přitáhli na Páně zboží

V hauffu velkém s ručnicemi. Též i s jinými zbraněmi.

58. A do dvoru Libelského***) Chtěl nejeden nad druhého

Nedbajíc nic na prošení I jaké napomínání.

59. O čemž když Jeho Milosti Znát bylo dáno v rychlosti, Poručil tam vypraviti, Svého vlastního hájiti.

60. Tu ihned z vyslaných Páně Přišel veliký strach na ně, Malý odpor učinili, Na utíkání se dali.

61. A jsauce tak proplášeni, Na mnoho stran rozehnáni, Ti kteříž byli zjímáni Do Hradce k ztrestání dáni.

62. Tau příčinau stal se pokoj, Přestal od té chasy rozbroj, Nad čímž sausedé okolní Měli slušné zalíbení — atd.

Doplněk ku zprávě tuto podané obsažen jest ve Švendově Železném obraze města Král. Hradce, Rozdíl V. k 1. 1612 na str. 176—177 :

»V kraji pak Hradeckém rozbroje mezi poddanými a vrchnostmi povstaly a mnozí takoví zbůjníci v Králové Hradci vězením trestáni byli.« Připojen zápis vězněných:

»My Jiří Chládek, Jiřík Kadrna, Vít Zahradník, Václav Novotný, Bartoloměj Marků, Václav z Javorníce, Jan Nosálů, Jiřík Nováků, Václav Vařek a Mikuláš, synové nebožtíka Rebeky z Lukavice, Jan Sláma z Dlauhé Vsi, Jan Jonášů z Habrové, Daniel Trojan z Dobřenova, Ondřej Růžička, tovaryš řemesla kožešnického a Jakub Pyce přiznáváme se tímto zápisem naším, jakož jest to J. M. Cis. skrze rezolucí atd. v Praze 9. srpna roku