str. 249
tovali jste písničku, zavýskli a už jste byli »v tom*. S Pelárem umírá málem poslední »starosvětský« lidový muzikant. Víc než půl století hrával druhým svoji »Všici sa ptajú . . .« a nyní ji osud dokončil: > . . a to hrajú Pelárovi«. (Noviny zpod Radhoště IX. 1907, č. 4.)
Rudolf Janovský.
@NZ@Směs. V
* Virgule. Když nedávno jeden německý vladař dal hledat vodu podzemními čarovnými proutky čili virgulemi, ohřátá ve všech listech literatura o virgulích, které se skloní v rukou media, jež právě vstoupilo na místo, pod nímž voda hledaná nebo poklad. R. 1590 slíbil pražskému měšťanu Volfu Štechrovi jakýs Vlach, že mu najde a »vyzdvihne« poklad. I přišel v noci do jeho domu, prošel sklepy a pokoje; žena nesla před ním virgule. V tom náhle zhasla svíce Vlachovi. I poslal honem Volfa, aby ji rozsvítil. Než se Volf vrátil s křesadlem, ukradl Vlach z pokoje, v němž se ocitl, některé klenoty a jmenovitě sedm prstenů. Výprava za pokladem virgulemi skončila se žalářem a bezpochyby katem. (Kn. archiv, pražs. č. .1284, Zvon r. VII, č. 11.) Dr. Zikmund W i n t e r.
* Pastuší řeč. V městečku Křivsoudově u Dolních Královic ještě asi před 60—65 lety byl obecní pastýř, který před vyháněním stáda zpíval tuto píseň: »Slouha troubí na podloubí, vyhánějte krávy dlouhý, krávy do rolí, voli do dolí, ovce do jalovce, kozy do trní, oyce do jalovce, kozy do trní.« Tam také ovčáci pletli na 4 drátech vlněné punčochy, ale od špiček. (Vyprávěl můj otec, 75 let starý.)
Julie Vlasáková.
* Konopičhy o masopustě. (Srv. článek J. Soukupa v tomto čísle str. 211). Na ostatek o maškaře hrávala u nás máteřovská hudba (Má-teřov u Pardubic) kapela písničku, když přišli do stavení, každý rok:
|
|
