Ani vod opis neni v podrobnostech správný, třeba při něm palrna větší než při horopísu snaha po pravdivosti a správnosti; nejvíce na Hané samé, jejíž tok označen jako tok Moravy do podrobností a pruhem tak širokým, jako by říčka ta rovnala se Moravě. Při ní také nejvíce přítoků. Pojmenování viděti toliko při řekách nejvýznačnějších (mimo Moravu) a jest latinské: Fluvius Hanna, Becžva Fluvius, Fluvius Zvittava, Fluvius Schvarzava. Při Bečvě, Svratce a Svitavě šipkou naznačen jest také směr jejich toku. Z rybníků velmi primitivně jsou nakresleny čtyři, které nyní jsou vesměs zrušeny: dva pod Tovačovem, potom u Měnína a Začan. Nepojmenovány zůstaly tyto řeky a potoky do mapy vkreslené: Jihlava s Oslavou a Rokytnou, Cézava, Malá Haná, potoky u Švábenic a Tištína, Oíaslavka, Romža, Blatná, Bystřice, potok Velkotýnecký, Olešnice a Moštěnka.

Největší péči původce věnoval místopisu, ačkoli při malém formátu své mapy nemohl vepsati do mapy všech jmen míst ani na Hané, o kterou mu přece v první řadě šlo. A nevyhnul se ani tu četným chybám velice značným, které jsou odborníku ovšem patrný na první pohled. Uvádím z nich aspoň namátkou umístění Letovic daleko na východ od řeky Svitavy, nad níž vskutku leží, zcela nesprávnou polohu Bučovic atd. atd. Tím méně ovšem lze očekávati, že by byly správně odměřeny vzájemné vzdálenosti jednotlivých osad. Z některých pojmenování, na př. Placžov místo Blážov a pod., zdá se, že autor znal mapu Miillerovu, ale neřídil se při svém nákrese podle ní; Venutova mapa pak mu nedostačovala, ježto neuvádí celé řady drobnějších osad, které kreslíř náš k svému účelu chtěl míti zakresleny.

Krajní body, označené na mapě, tvoří tato místa: Jíbavá, Dolany, Slavětín, Rovno, Jevíčko, Benešov, Lipůvka, Kuřím, Zhoř, Ivančice, Židlo-chovice, Střílky, Otrokovice, Rymice a Osek.

Především šlo původci o Hanou samu. Hranice její však proti obyčejným v zeměpise jsou u něho značně zúženy. Kdežto Hanke zcela správně k Hanákům počítá též Blaťáky a Zábečáky, podle mapy naší tito za vlastní Hanáky se nepokládají a ostře vymezen jest kraj, který autor považuje za Hanou, ode všech sousedních dvojitou vytečkovanou čarou. Podle něho ledy jenom úvodí řeky Hané jest >zemí zaslíbenou", tedy Vyškovsko, Kojetsko a Tovačovsko. Pojmenovány jsou osady vesměs nářečím hanáckým bez označení kvantity; uvádíme je tuto věrně podle mapy, přičiňiijíce v závorkách správná pojmenování nynější, kde by mohla povstati nějaká nejistota, a to podle Srpový Podrobné mapy zemí koruny české.

Terra promissa vulgo sacra Hanna (Země zaslíbená, svatá Haná) obsahuje osady tyto: Podél toku Hané následují za sebou: Nebsehtech (Novosady), Diedice, Wesehkov, Topolani, Herotice, Weivano-vice, Drževnovice, Nezameslece, Moržece, Niemczece, Vrchoslavice, Stržebr-nice, Dlohaves (Dlouhá ves), Krženovice, Popuvke (Popůvky), Bečzmierov (Bezměrov), Hradischtiek (Hradisko), Postopke (Postoupky), Miniavke (Miňůvky).

Na pravém břehu: Roschtiane (Rozstání), Krassensko, Stodnica