U nohou hospodářových hoch kleče podává mu půl pecna chleba a dlouhý křivák, by si jím ukrojil nejvzácnějšího daru Božího, za který denně v modlitbě prosívají.

Naproti hospodáři stojí hospodyně. Hlavu její pokrývá zvláštní vysoký čepec bílý, s něhož splývají větrem zvlněné bílé šatky, na koncích zdobené vyšíváním, i úzké pentličky. Dále oděna je žena rukávci bílými, jejichž prsní část, bohatě zvrapovaná, u krku zakončena jest úzkým límcem; široké rukávy, až k loktům volně splývající, ukončeny jsou opět širokou výšivkou. Zlulavý lajdíček ozdoben jest prýmkami. Černá sukně, shrnutá v husté záhyby, sahá jí až do polovice lýtek; na nohou má červené punčochy a střevíce s cviklem. V zástěře velmi dlouhé nese slepici, zajisté jako symbol plodnosti rodného kraje, v ruce dva hrnečky.

Za nápisem vyčnívá kmen, leckterá silná jeho haluz pohromou živelní již zlomena ; ale přece se ještě bujně zelená a roste — obraz houževnatého .kmene hanáckého. Andílek nad ním drží štít se dvěma květy jako znamením erbovním, nad nímž zastupuje klenot erbů šlechtických velmi vhodně cep, jímž pilný rolník zrní z klasů dobývá, a potom nejspíš cep válečný s koulí bez ostnů, z nejoblíbenějších to domácích zbraní od dob Žižkových, opět na znamení, že si obyvatelstvo dovede též uhájiti toho, čeho pilnou prací získalo. Jiný andílek ukazuje veliký vdolek, oblíbené to lidové jídlo na Hané.

V levém koutě dolejším je obraz města Vyškova (pohled od jihu). Viděti tu za branou Kroměřížskou farní chrám, v levo mohutnou věž radnice a vedle ní malou vížku zámeckou; nejzáze v levo prostý kostel kapucínský. Obraz úplně souhlasí s dvěma obrazy Vyškova, z nichž jeden náleží do počátku století 18. (po roce 1721) a druhý datován jest r. 1791*),

V dolením koutě pravém je vyobrazen Kojetín. Tu nebylo lze zjistiti, v které asi době ještě Kojetín takto vypadal. Dvě věže farního chrámu měly totiž tvar zde vykreslený až do r. 1885, -kdy nahrazeny věžemi cibulovitými; věž v levo je radniční.**) Domy v obou městech mají střechy červené.

Při dolejším okraji na právo od pohledu na Vyškov jsou vysvětlivky značek pro města, menší města, městečka, zámky a dědiny. Města a vesnice vyznačeny jsou barvou červenou. V levo od pohledu na Kojetín je větrná růže.

Na mapě. z fysických stránek země upoulá nás především označení hor. Tyto opět po způsobu starých map až do počátku století 19. vyznačeny jsou v profile vrcholky jednotlivými, nejčastěji trojitými, tmavými, jež osvětleny od severozápadu. Jest jich celkem málo, pouze Českomoravská vrchovina a Sudety, aby mapa nebyta přeplněna, a chybí i pohoří' tak význačné, jako jsou Chřiby. Výška správně vyznačena není. Jmen hor rovněž není, protože byla pro původce věcí vedlejší.