Předchozí 0261 Následující
str. 258

na míle moravsko s označením Scala Hannatica. V levém koutě-nahoře jest tento nápis: Mappa geographiea specialis terre promissae vulgo sacrae Hannae cum adiacentibus Regio-nibus, t. j. Podrobná zeměpisná mapa země zaslíbené, vůbec svaté Hané s přilehlými krajinami.

Ježto původci šlo hlavně o Hanou a okolní krajiny měly význam jen podružný, kraje nejvzdálenější, jichž vůbec k účelu svému nepotřeboval, zakryl po vzoru starých map obrázky, jimiž svou mapku velič pěkně ozdobil a oživil. Nejpěknější a nejcennější obrázek jest kolem nápisu. Autor velmi vhodně umístil tam obraz obyvatelů žírné roviny, již jeho mapa znázorňuje, a podal nám takto cenný příspěvek ku poznání kroje své doby, totiž století 18. a začátku 19., tím cennější, ježto obrazů starých krojů národních máme velmi pořídku. Pokud jsou zachovány, (v Hankebo z Hankenštejna: Bibliothek der mahrischen Staatskunde z r. 1786,*) odkud otištěny v Ges. Lidu ročn. VIL, viz také: V. Houdek, Příspěvek k dějinám kroje lidového na Moravě v Čas. Muz. sp. olom. IX. 1892 str. 19 nn. o mapě náměšťské, týž časop. ročn. Vlit. str. 162 a Český Lid ročn. I. str. 182. ),souhlasí s nimi; zejména nápadná je shoda mužského kroje na naší mapě s obrázkem Hankeho (viz Čes. Lid VIL str. 163).

U vědomí síly, která prýští z rodné půdy, stojí tu hanácký hospodář, opřen o švancaru sekyrku na způsob chodského čakanu, jakoby připraven hájit své štědré živitelky. Hlavu má pokrytu vysokou měchatou čepicí černou, která se tíží svou značně sklání. Oděn je v bílý kožich, který sešiť jsa ze dvou ovčích kozí, byl oblékán přes hlavu. Rukávy, k tomuto měchatému kožichu přišité, jsou na rameně značně zrýhované, čehož na vyobrazení u Hankeho neshledáváme. Na dolením okraji kožichu kůže zůstávala v přirozené podobě; protože pak kůžky z ocasu (někdy i z nohou) visely s kožichu dolů, nazýván kožich ocasnatým. Také kreslíři našemu jako jiným (dle Hankeho a Houdka) zdála se »ozdoba« tato málo malebná a proto jí nedokreslil. Za to vyšívání jest na obrázku našem patrnější nežli u Hankeho. Mimo charakteristické srdce na prsou, jež také u Hankeho pěkně viděti, patrno jest ještě vyšívání na konci rukávů. Koženky krátké, velice baňaté, ozdobené vyšíváním, hlásí se původem na Kojetsko, kde se hluboko do 19. století udržely na rozdíl od úzkých koženic, kterými se vyznačovali Hanáci na levém břehu Moravy. Mezi koženkami a vysokýma bolama. iimiž ie náš Hanák fihnt. viděti bílá nodléčka.**^


¦) Viz podrobně Zíhrt, Bibliografie České Historie I. '9D0, č. 1F99. **) J. Kužník (Múza Moravská str. 419) popisuje kroj hanácký téže doby takto:
Hanák se takto poznává: šeroké gatě má.
A kožošek veševané s dvoma ocaskama,
Klobok jak na plně měsíc,
Botě nad kotíke nic víc —
Pás na břocho decke,
Snad místo hobročke.
A na konci téže skladby, znova vzpomínaje ocásků na kožiše, dí:
„Dež se mo jož bochte přeji,
Pomálo se k smrti stroji."

Předchozí   Následující