str. 262
konice, Wierovane, Biskopice, Kralece, Drahlov, Blatec, Dolane (patrně přepisem za Dubany), Bestročzice, Olschane, Kostelec, Prostiegov.
Severozápadně od Blaťáků je Pars Schleifiřzuw; osady Rovno (Roven), Plačzov (Blá-žov), Slavietin, Krakovec.
Mezi nimi a vlastní Hanou v pahorkatině sídlí Lopatarzi. V krajině té vyznačeno jest Ge-vicžko, Lhola, Konica, Lepová, Protívanov, Beneschov, Slop.
Úzký pruh země posléze mezi Blařáky a Lopaláři, který zabíhá dosti hluboko do Hané vlastní, jest označen nápisem Kolomaznici; osady tamější jsou Plin (nyní obyčejně Ptení), Plomlov a Ottaslavice.
Celkem je tedy na mapě naší nakresleno 186 různých osad, z nichž na Hanou vlastní připadá 66.
Jednotlivé krajiny byly původně položeny různými barvami, jež však časem zchátraly, tak že je půda mapy nyní většinou světlešedé barvy; Kopáči a Blaťáci mají půdu žlutou, Hrnčíři světle žlutou.*)
Dále jsou na mapě naší vyznačeny pošty trubičkami poštovními; jest jich právě tolik, co na mapě Venutově v témže území, totiž čtvero: Brno, Vyškov, Prostějov a Olomouc. Jsou vesměs při silnicích >císařských', jež na mapě také nakresleny. Je to jednak stará císařská siinice z Olomouce do Brna, a odtud dále na jih do Vídně, pozdější silnice z Brna do Prahy z r. 1752 a posléze silnice z Olomouce do Opavy. Tato r. 1800 přeložena, aby vedla Šternberkem, i minula Jíbavu (Jívovou) a vede odtud na Dolany, které tím velice se povznesly na ujmu Jíbavé. (Archiv sel. III. str. 141.) Tak zakreslena na mapě naší, i je tudíž rozhodná pro její vročení. Lze ji tuším právem klásti do počátku stol. 19.
Původem se hlásí mapa na Kojetsko, odkud také nynějším p. majitelem získána. Tam je místopisných údajů vyznačeno nejvíce, třeba ani tam není osad všech; čím dál od Kojetska, tím je počet zakreslených
