str. 263
osad menší, tím hojnější a hrubší chyby. Pro tento původ svědčí zvláštní podrobnost. Mezi osady familiantské, založené na Moravě v první polovici století 18., náleží také Chrbov. Tam jest dosud hostinec Kulov a toto jméno kreslič mapy, znaje asi hostinec z cest svých do Olomouce, zaznamenal do své mapy místo nepatrného tehdy Chrbova. A nechybíme asi., pokládáme-li mapu naši za práci některého učitele z Kojetska, který nám podal cenný příspěvek k hanáckému názvosloví místopisnému i k poznání hanáckého kroje ze století 18. a začátku 19. Nad to zachoval nám tu zajímavé údaje, týkající se původu různých produktů domáckého průmyslu lidového, potřebných do selského hospodářství. Hanke z Hankenštejna, který zmíněným spisem svým chtěl podati příspěvek ke statistice mark-rabství moravského, pro tyto drobnosti ovšem neměl místa, i připomíná jenom na str. 183 hrnčířství ivančické, obecně prý proslulé. Podle naší : mapy trakaře robeny od »tragačníků« v horách Oderských, »šlejfíři« přicházeli na Hanou z pahorkatiny severně od Konice, z Plumlovska dodávána »kolomazníky« kolomaz, u Protivanova vyráběli »lopatáři« lopaty, »slaměnkáři« v pahorkatině Krásenské slaměné okřínky na chléb, »metlaři« od Litenčic metly, hrnce pak >hrnčíři< v Ivančicku. »Kopáči< rozuměti jest majitele vinic, jinače »horníky« (podle Práv horenských na Strážničku z r. 1611; laskavá zpráva p. šk. rady F. A. Slavíka) ve vínorodé krajině u Zidlochovie, Bluěině, na Bučovsku a j. Nelze nyní zjistiti, jsou-li tyto údaje veskrze správný, ale podle známých nynějších skutečností jsou, tušíme, pravděpodobný, tak že není, proč bychom jim nedůvěřovali, třeba mapa naše ani v pojmenováních ethnografickýr-h, která se přidružují k údajům o lidovém průmysle domáckém, neobešla se bez patrné chyby. Původce mapy totiž příliš daleko na východ až ke Zhoři a Troubsku posunul sídla Němců, maje asi ve skutečnosti na mysli jazykový ostrov jejich jihlavský. Tak tedy mapa naše po stránce kartografické nijak nevyhoví. Ale za to odškodní nás jinak, když ji pozorujeme, majíce na mysli tehdejší veršové produkty, jež z kraje autorova vycházely. Tu pak jeví se mapa našeho neznámého původce, ať tak díme, illustrací těch názorů které byly tehdy po celé Hané obecné. Stalo se tak za vlivu veršovaných skladeb jeho krajanů a kollegů, jež se potkaly s neobyčejnou oblibou na Hané nejen- u vrstevníků, nýbrž i dlouhá desítiletí pozdější a otiskují se jako pozoruhodné dokumenty dobové až dosud. Míníme tím jednak hanácké operety převora Mauricia na Sv. Kopečku (Múza Morav. str. 431 a nn.) a jim příbuznou (Český Lid X. str. 316 a nn.), kterou vydavatel Fr. Bartoš připisuje také některému venkovskému rektorovi, ale hlavně satirická a hrubě komická skládání učitele Jana Kužníka z Kojetína*) (Múza Moravská str. 408 nn. a Selský archiv I. 1902 str. 186).
*) Kužnikovy hanácké písničky Za horama svitá, bode brzo den a Jak soživnezapomeno až dosud jsou známy tak jako Doneste mně včel vojanské mondore, z druhé operety P. Mauricia. O autoru samém však nebylo lze dopíditi se podrobnějších zpráv. Podle Fryčajovy předmluvy Múza Mor. 400 žil v 2. pol. stol. 18. v Kojetíně; ale ve farních matrikách, ani ve farní kronice ani v aktech školních, kde po něm p. učitel O. Pisch na mou žádost pátral, není o Kužnikovi zmínky.
|
|