str. 267
3. Nikde se mo nelíbilo jak na té
naše Haně Okolo města Veškova akProstějovo
dále,
Pravil: že je to dobře bet, stanke sobě to dělat —
V Kroměřižo, na Plumlově, Ve Veškově, Prostějově Plondrovať a rabovat.
4. Po městečkách a dědinách sem a
tam se rozkládal,
V každém domě a chalopkách
Quartyre sobě dělal — Falařů nikda neminul, tam moselo
bet hojnost
Piva, vina, také ptactva, Zvěřině, r.yb a pernactva, Všode mosele dat dost.
5. Na tom ještě dost nebelo, mosele
dat peníze, Lebo šelma dobře věděl skrze
Židé špehéře,
Kdo jak je možné, bohaté — jak Falář, Pán tak sedlák. Hned Kontrebuce rozepsal Sekocýo (exekuci) na ně poslal — Co chtěl, mosel mu dat tak.
6. Které nechtěl lebo neměl peníze
jemo siožit, 1 Toho hned vzal do arešto, mosel
s nim cesto měřiť, Do Slezka neb do Berlína, do té země proklaté — Nech bel Probošt nebo Plerát, Falář, Hejtman nebo sedlák, Mosel mu bet povolné.
7. Koně pobral, ledi zajal, raboval,
kde co bélo,
Žitečko, rež, ječmen, voves že (!) sépek se minulo, Maso požhral, pivo vepil, kořalko,
také víno;
Bodež bel v tom čerta vepil Aby ho z H;me pochetil — Všece vinšojeme mo.
8. Tak on hodatně bojoval v naší
slavné Moravě,
Neprv se přítelem dělal — tak se vlodil do kraje,
Pravil: že přej jde k pomoce nám
a naší Královně; Čert je po takovém Strejco, Dež on pobere, kde je co, šelma a nepřítel je.
9. Po tom slavném bojováni obíral se
z Moravě, Měl vlčí mhlu meze hoče, zdálo se
mo tma večer .— Rozžel se místo poledne ve
Veškově Magacín, Neb mo toze zaslontle Rakošani, Ohří smělé Mašírovali za něm.
10. Ghtěls bet drohiím Alexandrem,
bode z t?be černý čert, S Loceperem někde v pekle bodeš
mívat pěkné žert, Za tvoje lopežnictvo a voken
vetřeskání —
Přende na tě pomsta, brzo! Vlezeš sám do těsna, blůzo, I tvojí Holátií.
11. Sleboje ti náš Jozifek, maličké
Panáček, Neznáš-le ho, povím já ti, Tereštin
Synáček, ,
Velko-Královně Oherské, české a i hanácké,
Ten ti směje z krko spino — Ten tobě zaspívá jino, Te Holoto prajské.
12. Mé mo na pomoc pudeme do
jednoho Hanáce, Vezmeme sebo švancaře, koso,
vidle, kopáče, Šak sme mé švarní Jonáce, bodeme
stát hodatně — Bodem sekat bodem pichať A s cepem tě do hlavě prať, Šak to zkosíš, obratně.
13. Než do té vojně půjdeme, bodem
činit pokání — Bodem Pana Boha proset a Svato-
Horsko Paní, Abe náš zbroj poselnila a nás
mocně obhájila — Spolo také svatá Anno, Abe tě na našo Hano Přejít víc zbránila. Konec.
|
|
|
