Předchozí 0274 Následující
str. 271

rozložit, což i obvzláště s barevnou vinou se tak zachází. Po usušení dle potřeby a okoličnosti též vlny neleňte olejem dřevěným omastit aneb nakropit, a pak jestli by k tomu čas dopřál, do kádě natlačit a svrchu víkem a na něm kamením, by ji vítr nepronikal, upevnit, aby táž vlna olejem prošla a schopnou k dílu se stát mohla.

Ještě až dosavád u mnohých ten obyčej jest, že teprv při kladení na krámple vlnu namočeným v oleji pérem omašťují a ji v své tvrdosti neb tuposti zanechají; když vlna náležitě omaštěna a k dílu odevzdána jest, má se nejmíň polovic té vlny pospolu zkrámplovat, a pak i škubat a promíchat. Mnozí až dosavád v tom obyčeji zůstávají, jenž jedním toliko kramplováním práci tu lhostejně odbejvají, a málo smíchají, neb vlnu z mnohého druhu ovec a rozličných míst, jest také rozličných vlastností, některá více a jiná méně, setkali, neboť se stává, že takové sukno z nedokonalého míchání bývá nestejné, některý kousek slabší, třebas co prst neb dva silnější, který stahuje vedle sebe slabší a tak šat co obručemi potaženy vyhlíží. Při kramplování vlny má se obvzláštně pozorovat, aby krámple dobře zřízeny byly a těžký nebyly, neb skrze špatné krample vlna se přetrhá a vlas se zkrátí, a potom v prádle, v tkání i v válení mnoho vlny vyprší a suknu trvanlivosti odjímá, a to nejvíce se sláva u mnohých nynějších strojů (Maschin) vlastníků, které k tak nazvanému tření (štrichování neb lukování) staré krample užívají a s nimi tu práci konají, a pak přece vlnu dost tence spřádají a k tomu eště slabé neb málo sukna válejí, a takovýma jen lidé šidějí neb vlna na starých krámplích trhaná, nit málo utočená, sukno v valše málo zválené jakou pak může stálost mít. 0! povstaň, starý cechu, a ohledni se na nynější lidskou zlobu, a okaž tvůj šat, v kterémž's 20 ba i 30 let chodil, a ještě si ystavu tvému synu z něho menší šat ušít dáti, naproti považ, že nynější mnohý sukno sotva jeden rok dobrý na tvém šatě můžeš nosit, neb sotva povrchní vlas ztratí, už i také spolu děrami můžeš se chlubit, a já ti povím příčinu.

Jan Svozil:

Z dějin broje hanáckého.*)

S 11 vyobrazeními. @PP@Kroj mužský.

Kroj mužský.

K mužskému kroji náležela košile, černý hedvábný šátek na krk, lajdík (vesta), flanelka (kabátek), plást, kožich, aksamítka, člun, (klobouk člunovitý), koženky, pás, vysoké boty, podléčky (plátěné punčochy) a šatka.


„,) P o z n. r e d. časopis Moravského musea zemského, vydávaný od Moravské Musejní Společnosti/nástupkyně bývalé c. k. mor. slezské „společnosti na zvelebení orby, přírodnictvi a vlastivědy" a „Musejní sekce c. k. mor. společnosti hospodářské", všímá si bedlivě a soustavně podle programu

Předchozí   Následující