některých převládá barva zelená, na jiných červená, odkud jména: paterka zelená, paterka červená. Mimo tyto barvy objevují se v paterkách barvy modrá, žlutá a hnědá.

Na lajdíkách bývalo také pěkné vyšívání, jež na sukně a na atlase vyniká dobře, ale ztrácí se na látkách květovaných a jest částečně zbytečno.

Někde říkali lajdíkům kordulky; ale v rodišti mém, v Dubanech a okolí, jmenovali kordulkami lajdíky za úpadku krojového, nebyly vyšívány a neměly ani paterky ani faldů, které nechyběly na lajdíkách vzadu dole nikdy.

6. Výkres Hanačky Č. Kovaříkové z Celčic.

7. Výkres Hanáčky C. Kovaříkové z Celčic.

Fěrtoch byl řásný, ušitý z 10 —12 loket, obyčejně z domácího plátna černého, lesklého, vpředu nešitý, s límcem pestře vyšitým. Družičky a nevěsty mívaly fěrtochy bílé s límcem bíle neb žlutě vyšitým. Zástěra (f ě r t ú š e k) s límcem širokým bývala bílá, velmi řásná ze 4—5 loket, a převazovala se širokými pentlemi (stuhami).

O národních slavnostech vídáme Hanácky v sukních modrých a červených, často zdobených zlatými portami, které míslo lajdíku mívají šněrovačky sametové. Je to paskvil na starý vkusný kroj národní. Staré Hanácky braly na fěrtochy vždy jen plátno bílé nebo černé, lajdíky pak. nebyly nikdy ze sametu. Šla-li Hanačka do kostela, držela v ruce mimo knížky vždy vyšívanou šatku.

Punčochy nosily se buď červené s barevnou ozdobou u kostek (s >cviklama<) nebo bílé.