str. 279
Střevíčk y sváteční bývaly nejčastěji lakové s bílou pře-skou.
Na podzim a z jara oblékaly ženy fl a n é 1-k u, krátký kabátek ze sukna černého, jemného, zeleně vyšívaný. V okolí prostějovském měly prý ženské na flanélkách také černé vyšívání.
Marinky byly kabátky z černého sukna bez vyšívání.
Velmi pěkný, zrovna skvostný šat byl župánek, jemuž někde říkali batan, císařský batan, též jenerál. Byl to krátký kabátek z černého, jemného sukna, s velikými faldy vzadu. Při vnitřním kraji přišita byla paterka jako na lajdíku a vedle ní zlatá porta, která zdobila též konce rukávu, odkud asi jméno »císařský batan* a »jenerál«.
V zimě nosily se liščiny, krátké kožíšky barvy žlulé, kolem krajů liščí kožešinou lemované.
Hanácké nevěsty zdobily hlavy skvostnou korunou — pantlókem. Pantlék byl udělán z tuhé lepenky, obložené tenkým žlutým plechem, na němž byla připevněna zrcadélka často podoby srdéčkové. Kolem zreadélek byly perly barvy zlaté a stříbrné, jakož i kovové patáčky a vkusné ozdůbky z tenkých drátkův. Spodní hrana k čelu přiléhající zdobena byla okrouhlými plíšky penízkovými. K horní hraně uvnitř připojena byla ozdoba z pentlí zvláštním způsobem
