dennosti zase prší 2 neb 3 dni, bývá prý stálá a jasná povětrnost půl léta.

Břízy. Prognostika. Jak 2 neb 3 dni před sv. Filipem a Jakubem se rozrašejí, také prý 2 neb 3 dni před sv. Jakubem velkým máme žně k očekávání.

Pohřebišťata a žárovišťata ve Cechách. Na žárovištích v Čechách nalezl jsem hojných pálených kostí zvířecích. Tyta kosti měly také své hroby kulaté, kamením obkládané, popel jejich byl v hliněných nádobách hrubých, měděncům či kamnovcům podobných. Svršky, vrcholy těchto mohyl podzemních, (jenž byly kulaté) bývají a nalézají se voráním, vláčením, kopáním atd. sraženy a potřeny, jen toliko-polokotle se ukazuji; ale na počátku byly kulaté. To je ještě dobře, že se v dolejší vrstě nádobí popelem naplněno nalézá. Člověk i zvíře měl svou mohylu, v ní nádobu a v nádobě popel, pokrytou pokličkou v zemi zakopanou, kamením obloženou a hrob masnicí vymazanou.

Při mrazení. Lidé za starodávných dnů prý znali přimraziti lidi, že se nemohli hýbati na místě, buď museli seděti, ležeti neb státi. Onen čarodějník vzal prý sklenici poklopiv ji dnem na stole nahoru řka: »Kdo sedí, ať zůstane seděti, kdo stojí, ať zůstane státi a kdo leží, ať se nehýbá.* Tito lidé museli prý tak dlouho seděti, státi a ležeti na místě, pokud je týž čarodějník neodmrazil. V Libochovicích čarodějník přimrazil jednu pannu, pod kterou sklenici čarodějník poklopil, ona musela prý tak dlouho sedět na stolici, až jí odmrazil. Sdělila Kateř. Zemanova z Libochovic.

O u v a 1 k a vlastně slově potok ounětický. On svůj počátek bere u Kněževsi na dráze z Rusíně ke Slanýmu, zde slově studánka, v Kně-žovsi >ouvalka«, z ní se potůček týž vyřinuje silný pramen čistý vylévá, se oudolím ku Kněživce, k Duchoměřicům. Pod hřbitovem sv. Rosarie opět živý pramen, posvátná divotvorná studánka, zde se touto vodou lidé okolní uzdravujou oči, ruce, nohy atd. omejvají a bílý klucek neb šat na strom po umytí Ladě (Bílé Paní) zde zavěsejí, tato studánka se opět vylévá do toho potůčku a běží s ním pod statui v lese Tuchomě-řiekém na površí stojící. Kopaninští prameny posvátný se k němu při-lévají spojeným oudolí toho Duchoměřického a týž potůček přirůstající se vine k Statenicům. Zde opět z le«a pravého břehu potůčka posvátný pramen se vylévá do onoho potoka a běží skrze Břekola k černému Volu,, odtud k Ouněticům, a z Ounětic k Roztokům, .kdež se do Vltavy vlévá, týž potok by měl slouti Kněžoveský neb svůj počátek v Kněžovsi bére, chybně podle mlynářského způsobu Ounětickým jej nazývají. On je ale také Statenický a Duchoměřický atd. Kde se člověk zrodí, na svět přijde, tam se pokřtí a své jméno obdržuje, také strom, kde vyroste, od toho místa jméno své bére. Od Kněžovsi až do Roztok na pravém a levém břehu na stráních, v hájích okolo těchto posvátných studánek božišťata a pohřebišťata pohanská jsem nalezl a pozůstatky pohanů vykopal od r. 184C-1853.