str. 304
* Původ jména osady Svinné. Víska Svinná na Litomyšlsku sedí ve stínu Plačího lesa. Téměř každá chatka obalena jest bujnou zelení. což dodává vísce příjemného vzhledu. Původ jména »Svinná« odvozuje zdejší lid odtud, že obec jest nedaleko místa, kde sbíhají se hřbety Českomoravské vysočiny, tvoříce tu horský uzel, svaz či s v i n. Že by jméno obce mělo původ od zvířete podobného jména, tomu rozhodně odporují dvě n, která i v nejstarších listinách se spatřují. Na staré obecní pečeti sice jest znak vepře, který druhdy v blízké panské oboře divoké rejdy prováděl a dosti často vnikal do okolních dědin. Než tento důvod poráží historie o vzniku znakův obcí sousedních, které udílely důmyslné úřady vrchnopanské. Když za císaře Josefa II. zřizovaly se obecní pečeti pro menší osady, byli rychtářové vyzváni, aby v té příčině podali návrhy, Ale nesběhií rychtářové přestali na tom, co prý jim slavný úřad v té věci ustanoviti ráčí, a ten nerozmýšlel se dlouho. Drže se zásady, že znak obce obyčejně připomíná i její původ, rozhodl: Ves Vlčkov bude míti ve znaku vlka, Sloupnice sloup, Kozlov kozla, Svinná svini a Zhoř tchoře. A přece poslední jméno patrně svědčí, že to ves za horou, původně zvaná Zahoř, což později bylo zkráceno ve Zhoř, Nemístný a nahodilý znak Svinné byl tedy přičiněním občanstva změněn a výbor obecní postaral se o pečeť se znakem českého lva, o čemž také zápis v Pamětní knize obce Svinné učiněn. Fr. J. And r lík.
* Žebrání na mrtvolu. V Korouhvi na Poličsku od r. 1658 chudí lidé, kteří neměli prostředků k pohřbení mrtvoly z příbuzenstva, ponechávali mrtvolu doma několik dní, aby ji po vsi nosili a u každé chaty žebrali na její pohřeb. Zlozvyk rozšířil se tak, že hejtman z Bystrého poručil nejpřísněji, aby nebylo dopouštěno takovým zlořádům a nočním přecházením s mrtvým tělem a sem i tam se touláním, a vydal o pochovávání mrtvých předpisy křesťanského řádu. Fr. J. Andrlík.
* Prašanka klaní se měsíčku. Znám paní rodem z Prahy, která vidouc poprvé měsíc »na nově*, klaní se mu, po třikráte říkajíc: "Klaním se ti, měsíčku nový, pro zdraví, pro štěstí, pro všecko dobrý.« Tvrdila mi, že za jejího mládí dělali tak všichni lidé v Praze. M. Emlerová.
* Had »hospodáříček«. Had >hospodáříček< byla obyčejná neškodná užovka, jež v noci vylézala ze svého úkrytu a chytala myši. Někde ovšem prý také chodila na mléko do sklepa. Stavení, kde had ten byl pronásledován, stihlo neštěstí. Měli jsme při statku č. 33 v Bošíně pod špýchárkem také hada »hospodáříčka«, jenž vylézal ze svého úkrytu jen v noci. Jednou opustila ho obvyklá opatrnost a vylezl za dne. Pro-valoval se na sedátku pod hruškou, před okny. Zpozorovali jsme jej a z nerozumu ubili jsme ubožáka »hospodáříčka« hanebně. Po letech stihla nás pohroma. Statek, který rodina naše držela přes 150 let, byl prodán veřejnou dražbou. Had »hospodáříček«, jak lidé vykládali, byl pomstěn.
Jan Hojsák.
Vydám a náklad firmy F. Šimáček v Praze. — Za redakci vůči úřadům odpovídá
Bohuslav Šimáček. — Otiskování č ánků dovoleno pouze se svolením vydavatelství. -
Patisk se stíhá soudně. — Tiskem »Unie« v Praze.
|
|
