str. 303
@NZ@Směs. . t>
* Na sv. Matěje. Sv. Matěj (24. února) jest v pranosliee lidové ve spojení s mrazy. Tak zaznamenal již Partíicius r. 1617: Jaký mráz bude u večer a v noei na sv. Matěje, takový bude za 40 dní pořád: protož i pilní hospodáři medenici vody ten čas vystavovali ven, aby poznati mohli, jaký mráz byl. (Kalendář str. 71.) Primitivní to teploměr našich předků — poctivá medenice! Podobná pranostika známa jest dosud na Hořicku i jinde: Je-li na sv. Matěje mráz malý, je jich po něm 40 malých; je-li velký, je 40 velkých, není-li mráz žádný, je jich po něm bez počtu. {Národopisný sborník okresu Hořického. Str. 202.) Jan Soukup.
* »Panenské housle*, trest ve stol. X.VI1I. Obec netolická chová v majetku svém starou památku, »panenské housle<. Trestány jimi byly svobodné dívky, které se staly matkami. Housle jsou ze dřeva. Jest to podlouhlá deska s jedním větším otvorem pro krk a dvěma menšími pro ruce postavenými v rovné čáře za sebou. Středem desky možná otvory ty otevříti, a když vpraví se v ně krk a ruce, zvláštní zavírkou sevříti. Dívka byla přede dvéře chrámové postavena, na zvláště upravený pranýř, na krk a obě ruce vpraveny jí housle a tak musila po celou dobu bohoslužby státi. Lid vítala slovy: »Vítám vás do kostela, já jsem se zapomněla.* Odcházející pak musila provázeti slovy: >Vílám vás slovem Božím, kam já ty housle složím. < V. Bolech.
* Pověry při svatbě. Když vjíždí ženich před oddavkami do dvora, dívá se nevěsta přivřenými dveřmi. Vidí-li na ženichovi dvě hlavy, je to zlé znamení: ženich bude míti dvě ženy. Vidí-li jednu, jásá, neboť bude po celý život ženichův jeho ženou, neumře, aby udělala místo jiné. Ve chrámě tetky dávají dobrý pozor, začnou-li se plameny svíček chvět, a na které straně dříve. Zaplápolají-li dřív na straně ženichově, umře dříve než nevěsta, zaplápolají-li na straně nevěstině, je tomu naopak. Při jízdě do kostela i z kostela, pak po celou svatbu nemá ženich ani nevěsta zpívati, vésti si příliš bujně, neboť jinak budou po svatbě brzo plakati. Jestliže se při svatební hostině převrhne pivo, budou brzo krtiny, jestliže se převrhne sůl, bude jistě brzo po svatbě mrzutost. Nevěsta má před hostinou okusiti v kuchyni ze všech jídel, pak bude z ní dobrá hospodyňka. (Z Táborská.) Jos. Šach.
* Přezdívky z r. 1850: Bandor, Boula, Brk, Brslenkář, Burda, Cep, Drnohryz, Dřevěnkář, Dub, Fouňa, Haban, Halama, Hnát, Hnida, Hnidopich, í Hňup, Holinkář, Homolkář, Houla, Hranáč, Hřbet, Hřbeták, Hromotluk, Hrouda, Hulvát, Huříč, Huťapa, Chám, Chlupáč, Chramostejl, Chrapoun, Klacek, Klacmuda, Kláda, Knot, Křivoklát, Kuba, Kuba z boudy, Lamák, Lancouch, Loula, Mezulán, Modrohnát, Moula, Nemehlo (selské), Nekuma, Ňouma, Senožrout, Šestiperák (zazobaný r= zámožný), Slamotrus, Snop, Šňůra, Skoula, Strup, Strus, Vaňkát, Vodřeč, Volotrk, Vornát, Votruba, Zlombidlo, Žebro. J. J. Solař (r. 1850).
|
|
