str. 310
jedině po třech, šesti atd.*) Že takt dvouosminový v hudbě jest řídký, nepadá tu na váhu. Kdybychom vzali jako základ takt tříčtvrtní, tak jak při volnějších tancích (»štajdyše« — sousedské) se činí a jak činí Erben téměř veskrze, pozměnil by se při furiantském rythmu ve dvoučtvrtní**) aneb lépe, jak z předchozího plyne, v třípůlový.
(Dokončení.)
Dr. Čeněk Zíbrt:
K národopisné mapě Hané z poč. 19. stol.
Prof. J. Kabelík ve svém zajímavém článku v č. 6. vykládá vznik národopisné mapy >země zaslíbené, země svaté, Hané« vlivem tehdejších skladeb, z nichž otiskuje ukázkou pozvání Mesiáše, děcka, Ježíška na Hanou. V literární pozůstalosti V. Hanky v bibliothece Musea král. Českého chová se pod názvem »Koleda Hanácká* variant skladby ze stol. XVIII., kterou otiskuje Kabelík v č. 6. Otiskujeme tento variant jako další doklad ku pravdivosti tvrzení téhož článku, že skladby tehdejší horují o Hané jako o Palestině. Toto přirovnání rozvádí neznámý- skladatel podrobně.
Zavétej k nám, spáso naše, zavétej paňátko! Jakobovi přeslebene ve snách Meseaško! Nech te Betlémské měšťane, božské Pelikáne, so to kloce, te holomko, ba e krobeane. Hana slavná je krájena nad všecke krájené! So tam města a městečka a hodné dědině. Hana nová Palestena, Morava je Jordán, Kroměříž je Jerusalem, Veškov Selo, Dub Dan. Pravé sme Hezraeleté me všici Hanáce — všecké všade cizozemce so jen Spiteráce. Nechoď k žádnémo národo, o nebeská Mano! Stavěj zhoro, pojdeš sebo, pod' na slavné Hano. Portogal ten cezozemec má podivné mrave, paleha ho doma . . ., na moře se plave, špaňhel dělá grandes pána, má zaváže v tejle, jenač na tě nepohledne leda skrze brejle. Vlach ten mrzak vešnořene, kdež je kapca prázna, bod' se po komínach meče, co ďábel vehleží, mrcha člověk nepatrná, obere, kde co leží. Francouzům se nepodávej, to so lete čerte, maje samo Egalete e také Leberte.
|
*) K důležité této okolnosti vrátím se ještě při analysi starých tanců lidových
s měnlivým taktem. **) Erben tak činí v písni „čí jsou to koníčky" č. 95 notové přílohy.
|
