máme u nás všecko nasázený v Ghutnici též všecko, sme již vsadili, ve Skopicích taky u Běli nemáme ještě všeho nasazíno, nasázíme, dám jim hlavatice z Chustnice, do Dvorů též muším hlavatiee přidati, nemajíc jí dosti, milej pánbu ráčiž ten svatej pokoj dáti byloby všecko dobře, abychme mohli všickni doma bejti. V. Mti má pí. flákej člověk staví Boží muka v Kozmicích, říkají mu Vrhá, přišel prosil mne abych V. Mti napsala, abyste ráčili jim darovati šedesáte cihel a vápna na vpbržení těch božích muk, že se budou za V. Mti pánu Bohu modliti, co jim tu ráčíte na ty boží mouky učiniti, nemohla sem ho voslyšeti tak mne hrubě prosil. V. Mti má pí. náš zahradník prosí vo někerej zlatej, že nemá že mu všecko vojáci pobrali i košile stále se domlouvá, že jinší mají plat a on nic že nemá a že má velkou práci, že div nahej že nechodí. V. Mti má pí. dostal kuchtík v lese mladou srnku, je přemilá, sama jí, pije, již jí máme na druhej tejden všude jako psíček de, skoro jí polovic přibylo tlustičká, žemličku ráda jí s mlíkem, trávu plnou hubou jí; ten kbelíček V. Mti Topinka nepřines, když sem se po něm ptala, pravil že se rosypal a že ho hodil do vody; žádnej nevěří, co sou to za lidi. Dal mi za odpověd, že je bednář, aby jinší udělal. V. Mti bednář prosí o strych žita o půl strycha ječmene a půl strycha hrachu takýtě dobrej, jako z prosby dělá to nádobí, jako kázaní sem mu dala, nic plátno není těžko jiní nemají co píti, všickni se hněvají, nemohlo se jim na světě hůře státi a tomu pivovarskýmu lépeji. V. Mti má pí. již mu to obilí přece račte poručiti dáti, v času může se mu to bude mocti opomenouti a bude hodno. V. Mti Stejskal prosí o korec žita o věrtel hrachu, o věrtel pšenice, že nemá s těma dětma co jísti, že mu všecko vojáci poplundrovali, to dítě menší již pochází, oby sou chvála pánu Bohu zdrávi. Ty mušketýře snad vyprávějí, sukna postav vzal ouředník od žida, v Pacově sem ho nemohla dostati, mají nyní odbytí na postavy. V. Mti pánu Bohu poroučím. Psáno v Radeníně 19. Juni L. 1645. Dorota Jinová m. p. Její Milosti urozenej paní mé milostivé cedulka.

V moravském zemském archive ve sbírce Bočkově ě. 7529 jest toto »Vyznamenání domův pustých v městě Bystřici ležících 1654. Dům vejsadní Kundovský ležící mezi domem Jana Jelínka a Martinem Barví-řem, k tomu nic není, jen místo. Dům vejsadní Skalovský vedle Matouše Kašparova, rolí a luk žádný neužívá. Ondřeje Bednáře vedle Václava Ho-ratio, Václav Horatius zahradu drží. Glupkovský z druhej strany Václava Horatio, rolí od něho a louka k ruce JHM (jeho hraběcí milosti) se užívají; Chalupa Marečkovská podle Havla Růžičky, zahrádka při ní; užívá jí Pavel Růžička, Havel Růžička zahrady užívá. Jíry Koláře proti hornímu kostelu podle Jelínka, kde se lidé nekatoličtí pochovávali, nic k ní není.

¦¦*¦