vatele do všech zemí; přibývá mezi námi znalců Německa, Itálie, Anglie, Francie, ba i Španěl, ano i Japonska, atd. z áutopsie, české výletníky potkáte všude v Norsku, Švédsku a Alpské země hemží se českými výpravami a mezi pobratimy Slovinci máme již dnes pravidelné české kolonie tužících se Alpinistův, o záslužných studijních a feriálních zájezdech českých na Slovensko, Balkán a k Polákům a Rusům ani nemluvíc.

Ale ptejte se zase těchto všech vědychtivých a poučení i krajinných požitků lačných našinců: kolikátý z nich poznal již Moravu? Otázkou: >Kolikráte jste byli na Moravě?*, přivedete do pravých

12. Světnice s pecí a kozubem.

rozpaků valnou většinu českých horlivých turistů, kteří Salcburk, Išl, Reichenhall a Mnichov, král. zámky bavorské i Švýcary >probrali« již několikráte. Je to opravdu rozkošná podívaná na vykrucování českých i enthusiastů »pro družnou, sesterskou Moravěnku*, jakmile zavadíte o znalost | Moravy. Po rozpačitém úvodu zpravidla uslyšíte chudou, nesmělou, velmi ostýchavou vytáčku: »Inu víte, to máte tak ... to spojení na Moravu je prašpatné a pak na ty prázdniny zase už vždycky nějaký větší výlet je hotov, to smluvíme se známými k vůli dětem, víte, syn studující jde s kolegy ... no a konečně Morava, ta nám neuteče, na tu ještě vždycky se člověk dostane.* A zatím nedostane. Těšínská jablíčka jsou to, pouhá výmluva, nepřetrvají ani ten kousek společné jízdy, co přítele a nadšeného obdivovatele Moravy dále potýráte tou zkouškou o Moravě do podrobná.