deska na zdi pod hodinami. Žbírko (v Hradecku žbircle) = hřbílko. Želeženky železné hrábě jako mají cestáci.

II. K o n e c c h 1 u m. Biřic. Jako když dá biřici groš ss chlubí se, rozhlašuje, co se stalo. Blamt. Neřek ani »blamt« = ani muk. Bouraček koláč tvarohový = bochánek. Bubák mandelík obilí (snopky). Deň. Já deň tebou, já být tebou, na tvém místě. Drkoun drkolec = štulec, herda. Dušička »kaůěka« (u chleba), brousek, sražený chléb při kůrce. Eda, starosta, táta a j. jm. mužská na a skloňují se dle vzoru muž. S Edem, starostem, s tátem. Hlas. Jiný hlas po pivě, jiný po podmáslí. Jabkovice polévka ze syrových jablek. Kapalice. Prodlužen »na kapalicu skrz na skrz. Kapsa dle ryba, ale v kapsi m. v kapse: Nemá ani groše v kapsi. Kotrč. Přines pěknej kotrč (houbu) i pěknou kotrě. Krč špalek: Je jak krč, silný, zavalitý. Křípop m. příkop. Na křípopě. Hiklat se, viklati se. Mladost—radost, třeba zoubky chyběly. Myš. Kdo nechová myší, má špatnou živnost. Narodil se a teď obrubuje hnůj = je hloupý. Návahy koleje hluboko vyjeté zvi. na polní cestě. Nevěsta. Nevěstu strojiti = strojiti starého = dožinky n. obžinky. Pečenka brambor pečený na poli. Podlízák nehojed, střelenec (z= bolák). Prořítit se protrhnouti se ze spaní. Slepičák kohout se slepičím hřebenem. To mě směsí, jest mi k smíchu. Syreček, sejrek — bodlák jedlý. Špačník budka pro špačky. Vozděnek parízek pod kořenem. Vyřádit někomu vymluviti, vyhubovati někoho. Záděl zadělání. Měla mouky na záděl. Zahlavit se, zahltiti se, zakuckati se: Řval, div se nezahlavil.

Selka v Bežerovicích měla krávu, která jí dávala užitek; přestala však dojiti a všecka pomoc marnou. Přišla do stavení cikánka a žádala hospodyni za kousek másla. Že prý žádného nemá, že živí vola. »Pani-mámo! řekla cikánka, vaše kráva má učarováno; zaplatíte-li mi, pomůžu várn.« Selka jí hned zaplatila, načež cikánka podávajíc jí hrstku bylin pravila: >Až budete péct chleba, dejte ty byliny do novýho hrnečku, v kerym ešlc :ic vaříno nebylo a postavte ho mezi ústa do pece. Při tom nesmíte nikomu nic pučit a vartovat stavení, aby k němu žádnej neměl přístupu, nebo dyby ten čarodějník z vašeho stavení aspoň stéblo dostal, nebylo by to nic platný.* Selka při nejbližším pečení chleba učinila, jak cikánka radila a tu v hrnečku začalo velice praskati. Rychle vyběhla ven a uviděla sousedku, která z došků na chlévcích vytahovala stébla. I spustila: >Ty zatracená čarodějnice, to jsi ty, co mi můj užitek bereš ?* V poledne, když přišla kráva ze stáda domů, nadojila selka hrnec mléka. Čarodějnice proti nařknutí hájila se u soudu v Bechyni, ale pro to přece prý až do smrti čarodějnicí zůstala. (Vypravovala Marie Hachová, která pravdu toho stvrzuje.)