otázka tato praxí hudební rozřešena a podal jsem pouze principielní její odůvodnění. Principielní proto, poněvadž bude potřebí, provésti to v písních národních důsledně a analogicky se zachovati při rythmech složitějších, o nichž později řeč bude. Jedna obtíž se tu naskytuje. Kdežto v hudbě umělé skladatel rythmiekou úpravou ostatních hlasů (průvodu) nenechá nás v pochybnostech, kdy chce rythmus furiantský a kdy obyčejný, při jednohlasé (aneb dvouhlasé) písni lidové není to z notace patrno. Ovšem může to býti patrno z textu; jisto jest, že rythmus furiantský jest stejně útvarem metrickým jako hudebním. Bylo by tedy potřebí, respektovati ho v metrice, patrně kombinací jambů s daktyly. Upozorňuji tím výslovně na tento fakt české metriky, anaJogický složeným metrům na př. ód Horácových. Než jako útvar hudební žádá furiant též svého vyznačení v notaci melodie.

Jednoduchý prostředek byl by, označiti akcenty rythmu tohoto pří-zvuky, jak v hudbě jest zvykem a jak jsem učinil při notaci rythmu furiantského v tempu tříosminovém (str. 309). Než nehledě k těžkopádnosti tohoto označení nastala by jakási neshoda s označováním taktů obyčejných. Značí totiž značka

pak důraz ten zbytečně být naznačován na první době všech taktů s rythmem obyčejným. Vždyť druhý a třetí ictus rythmu furiantského, jak již zmíněno, bývá slabší prvního, rozhodně slabší (aspoň druhý) než ictus na první dobu při rythmu obyčejném.

Navrhuji jiné označení. Již na počátku rozboru rythmu furiantského podotkl jsem, že taktová čára mezi oběma takty jest zbytečná a jen mate. Oba takty tvoří celek, jinak rythmisovaný, než oddělující je čára přikazuje. Jest tedy nejlépe, čáru tuto tečkovati. Tím upozorní se ihned na nový, se základním nesouhlasný rythmus a oba takty úže se spojí v celek. Analogon toho jest na př. tečkovaná čára při taktu pětičtvrtečním neb sedmičtvrteěním, jímž určeno jest rozpadnutí se tohoto složeného taktu v 3 + 2, 2 + 3, resp. 4 + 3 a 3 + 4. Konečně odpovídá tento způsob, v podstatě takt třídobý stále udržující, i tomu, co vyloženo bylo o nahodilém rythmisování furiantském, v tanečních písních lidových velmi zhusta přicházejícím.

Tímto způsobem označím rythmus furiantský ve všech notových příkladech. Nejprve příklad písně s nahodilým furiantským rythmem, ale skutečně a vždy při zpěvu sprár-ě deklamovaným: