Předchozí 0356 Následující
Dr. Otakar Zich:

Píseň a tanec „do kolečka" na Chodsku.

Jest tedy, otázka: Má se při rythmu íuriantském, pokud v písních přichází, změniti (třeba pro několik taktů) označení taktové ve smyslu vytčeném, neb ne?

Pro změnu taktu mluví důvody výše uvedené. Uvedme důvody proti: Rythmus furiantský jest sice rythmem dvoudobým, než pouze zdánlivě. Zvláštní kouzlo tohoto rythmu, jak každý hudebník (a i laik, slyší-li ho) přisvědčí, spočívá právě v tom, že jsme si vědomi při něm, aspoň poněkud, základního rythmu třídobého, v němž se vytvořuje. Právě kontrast mezi taktem a rythmem třídobým, jenž tvoří jakýsi myšlený, stále se opakující a čas stejnoměrně rozdělující základ a mezi tímto rythmem jinak probíhajícím, jinak čas rozdělujícím, to jest, jenž vytvořuje jeho velikou aesthetickou cenu. Proto jsou písně, při nichž rythmus furiantský veskrze jest proveden, jako na př. píseň na str. 356 nebo z Erbenovy sbírky č. 157, 284, 426, 531, 589, 590 notové přílohy, méně účinné. Kdybychom je notovali v tříčtvrtním (u písní do kolečka) neb ve dvoučtvrtním (u Erbena) taktu, pozbyly by, pouze zpívány, veškerého půvabu rythmického. Jen vědomí udržované rythmem tance s nimi spojeného, aneb průvodu nástrojů, přičiňuje jim onen rythmický půvab, furiantu vlastní. Snadno lze se o tom přesvědčiti u melodií výše vytčených, hrajeme-li je na př. v jednoduché harmonisaci tak, že rythmisujeme bas (třeba pouhou quintu toniky, jako se činí při dudáckých melodiích) dvoudobě a pak třídobě. Toto vědomí základního tempa třídobého značně se posílí, zvláště u zpěváka, jestliže rythmus furiantský střídá se s obyčejným (třídobým). Tak přicházejí oba rythmy akusticky stejně k platnosti (oba jsou zpívány) a kontrast mezi nimi vynikne nejúčinněji. Jeť potom vědomí základního rythmu třídobého občas posilováno skutečnou jeho reprodukcí.

Tento důvod asi rozhodoval v hudební praxi, že v umělé literatuře hudební rythmus furiantský notován byl v tempu třídobém (furianty Smetanovy a Dvořákovy). Poněkud snad při tom rozhodovala pohodlnost, neboť by ve skladbě, v níž rythmus furiantský stále s obyčejným se střídá, nutno bylo každých několik taktů měniti označení taktové. Jest již


Předchozí   Následující