více, — které tvou vlast okrašlují: — a původci, — jehožto pečlivé svěřena jsi moci, — vděčnou být zavazují. —

Bulla*) — Čechovskou horlivostí rozžatý ¦— do něj svým bratřím zavřenou bránu prolomil, — rozptýliv tisíc závor srdnatý; — jejž v té práci nevídané**) — jen potomka Čecha hodné — hrdý pohled neohro-mil — cizozemců vlastenských, — jenž nectí otců svých. —

Plesej ! Tevton jindy bystrý učedlník tvůj — nyní v tvé zastaralosti — učitel osvícený — jest vůdce tvůj. — Na důkaz vděčnosti, — by tvá řeč opět rozkvetla, — zlatého věku ovotce přinesla, —¦ přátelsky jest přihotovený, — děti tvé skrz divadla provésti — až do svatyně moudrosti ; —¦ kdež jí,, báchorami nezastřenou, — ale v denní jasnosti vystavenou, — slepá pověra dávno hledat nedala, — by svůj klam svat-tostí vylíčený, — osvícení tvému škodný, bezpečněji rozsívala. — Aj ! z tebe se roznítí, světlo, — které v tmavým bludu zhaslo !

Obětovali

Znamení vlastenské vděčnosti. Na den prvního provozování české hry na Pražském novoměstském divadle dne 8. července 1786.

Slyš Gharone, slavný vůdce ! — K čemu mne láska nutí: — Pravá povinnost vlastence, — jest mysli mé pohnutí, — že musím citaru vzítiT zpívati chvály samé, — zdaž o Tróji, či o Římu, — není mně povědomé.

Před mýma já dvě znamení — vidím očima státi, — lva českého jak se klaní, — nad ním orla létati: —¦ Ej orla, dím, císařského, —¦ bohové všickni jděte, — slávu Josefa Velkého — mezi národy hlaste.

Proto že miluje vlastence, — učené v zemi lidi, — nenechá zajít v zahálce, — z tuposti lid vyvodí; — Sám příkladem svým předchází,— průchod kazí sprostnosti, — všemožně Čechům nadchází, ¦— by je vyveď z temnosti.

Ej povstaň Minervo Česká, —¦ vezmi brnění svoje, — nebo již Milost Císařská — vzkřísila syny tvoje;— stán libý se již otvírá, a) —¦ zpěvopanny zpívají, — co -moudrého k nim se ubírá, -— svou povinnost konají.

Hle, což od času dávného, — nikdy neviděls cechu ! — toť již jistě ne bez tvého — dnes spatřuješ prospěchu ; — pán země má o tě starost, — bys nejenom chléb svůj měl, — ale chce, bys mající ctnost, — nad cizí národ se stkvěl.

K tomu ti dost dopomáhá, — skrz své vlastní prostředky, — též skrz vlastenců spomáhá — mnohých věrných b) nálezky; — o Thálie s vlasteneemi, — zpívejte již vesele, — že jazyk s časy zlatými c) — nazpět přichází k síle.