počítala se z kraje Kutné Hory. — Okolo r. 1792 po žnech, když zajíci v Březince řepu a kedlubny mému ujci f Jos. Krolmusovi, sedláku na Zvantovém statku po statku Zantovi čili Zvantovi čísl. 23. silně požírali, vezma nabitou ručnici krátkou, pustiv ji vedle sebe k nohoum, spustila a ranila ho do srdce jej až do smrti, třikráte přešel světnici, u stolu v kleče skonal. Nebožka babička Alžběta Krolmusova ráda by byla věděla, kam se asi jeho duše dostala, když se nevyzpovídal, poslední pomazání nedostal ani slova >Ježíä, Maria, Josef* nevyřknul, před mukami Božími u Branky nikdy klobouk nesmekl, když okolo branky u Kovářových se nalézajícími za svého života na pole chodil, ba i málo kdy na mši sv. do Hrubé Běly kráčíval, raději v hostinci pobyl, což jeho starší bratry bohabojné Jana a Václava Krolmusa, zvláště babička nábožnou bolelo s moji matkou Lidmilou; pročež se všemožně staraly, aby se dozvěděly, kam asi ujcova duše se po smrti dostala. V tom přišla z kraje »Svatá Kačenka*, počítala se do Kutné Hory, k matce, u které kolik dní přebývala. Máť zavolala babičku, šenkýřku evangeličku Pospíšilovou do školy čísl. d. 31. okolo 11 hod. před polednem. Kačenka podotknutá křídou tříkrálovou udělala pod lavicí u kamen a pecí pod světničním krbem (komínem) kolo, v něm 5 křížků, to kolo vykropila svěcenou tříkrálovou vodou, též ono místo svěcenými věcmi prokouřila, klekla na zem, hluboké čtení, modlitby k sv. Bernardu a k jiným svatým tuším říkala, do koutku pod lavici hleděla, tu duši citovala, brzy mumlala a bručela, brzy šeptala a uši nastrkovala, oči valila, děsila a hrozila se nad tou očistcovou duší Jos. Krolmusa zastřeleného. Když to matka á babička na ní viděly, že se hrozí Kačenka a děsí, ptajíce se: »Kačenko! Kde se nalézá jeho duäe?« Odvěce: »Juž Vám dal skrze voráče dvakráte vědět, neb se mu první a druhou noc, s kterým byl jako bratr živ, celý ohnivý ukázal v mašteli po zastřelení.« Voráč vypravoval babičce a matce, že měl okolo hlavy 2 svíce rozžaté křížem dané, na hlavě klobouk a celý ohnivý atd.; protož se babička Kačenky ptala: »Proč mě] klobouk ohnivý na hlavě? Odvěce: »Protože nikdy před mukami Božími nesmekl a úctu Bohu u Branky neprokázal, za to musí ohnivý klobouk po smrti nosit.* Dále se ptala babička: »A proč měl ty dvě svíce hořící nad hlavou Kačenko ?« • Protože nikdy do kostela na mše sv. nešel a raději v hostinci u Sále-ckých a u Frunky na víně pobyl v Běly.* >Co mám Kačenko dělati, abych ho vysvobodila z tohoto trápení očistcového?« Odvěce: »Mušíte vy na mše sv. dávati, zaň do kostela choditi, modliti se, postiti, chudým almužny podávati a život polepšiti.« Na to se ptala dále babička na dědečka svého muže, kde se ten nalézá. O tom dobrou zprávu dala, že v očistci "není. Na to se ptala Pospíšilová evangelická: >Kde se její přátelé zemřelí nalézají?* Odvěce Kačenka: »Co Vy se ptáte. Vy nejste ani teplá ani studená. Vy jste strakatá. Vy na to (očistec) nevěříte.* Posledně se jí máť ptala na své přátele, rodiče, ujce, bratry a sestry atd. Že prý jí všecko uhodla, říkávala matka (když se v okolí na všecky tajně vyptala Kačenka, někteří praví, že byla poustevnice, jiní dí: že byla propuštěná jeptiška z Kutné Hory atd.). Od žádného nic nevzala, jen