on jest král nad vodami pozemními, proto mu z levého šosu kape voda, to je jeho příznak, jest odín zeleně v kamizolce zelený, on svou bohyní vše vzkřísí, ozelení, prokvěte přírodu, pentličky navěsí na vrby, ony nejprv pučejí, z jeho díla, protože jsou při vodě. On má červenou čepičku na hlavě, on bylinám podává i červené hlavičky, kalíšky rozmanité barvy modré, bílé. On pohubňavá v přírodě, on sobě šije škorně, boty na zimu, když voda zamrzne. Jeho děti jsou vodní živočichové, dušičky vodní v skořepách, v hrničkách, pokličkami poklopené. On v té vodní říši své vše taví, řídí a zpravuje.

Varta, město nad Labem, nad městem hora vysoká, na ní kaple P. Krista ukřižovaného. Na ní cesta křížová, každý poutník pod horou vezme několik kamenů a nese je pro zásluhu na horu ke kříži. Na tuto hora jest také pěšinka, tou musí každý bos jíti, tou prý šla Panna Maria hledati P. Krista. Zde na hoře padne lid na své tváře a se plazí po kolenou svých po kamených dlážděných od P. Marie a lidu již vyšlapaných a vylezlých musí kolenem do té žumpy kleknouti a tak jeden za druhým pěšinkou na horu kráčí a leze k P. Kristu a k P. Marii. Před lety prý zde voják zabloudil a P. Maria naň volala a z toho místa ho vyvedla. Jednou se zde část skály utrhla a do Labe se skoulela a Labe by bylo vytopilo měslo.

Večer Štědrý. Na den sv. Panny Barbory jdou děvčata do zahrad ulomit 3 karlátkový a 3 třešňový větvičky, přinesouce je domů, do láhve naplněné vodou nastrkaly, které se až do Štědrého večera rozvily a rozkvetly a na stůl do prostřed postavily, kdež přes celý hody vánoční stály ; však když ty větve dívky neb dívka lámala, nesměla na žádného promluvit ani na žádného se ohlédnouti, nobrž zrovna svou cestou jíti a to vykonati. Svědek 'S. W. Bendi a matka a otec jeho na Praze to prozrazoval. Na Kresejně, Peruci, Zvikovci, na Liše, Liblicích u Mělníka týž obyčej se zachovává.

Kalousi = Kališi = Smitalkové či Vometáč jinak Boží poslíček, na Štědrý večer před slunce východem přichází na Praze do krámů a do příbytků pekařských. Oblek má maškarný, vždy jinak přistrojený, čepici na hlavě do špičky, cukrovému klobouku podobný, modrý kabát a červené kalhoty a střevíce s punčochami bílými, přijde s ženou, ona z něho před domem vezme plást, protože přestrojení lidu jest zapo-vězíno, za příčinou zlodějů, vražeb a krádežství spáchaných, aby se nestávalo. Vstoupí do příbytku a počne koledu zpívati: »My boží poslíčkové, andělíčkové!* Na čele u čepice má dlouhé péro, a který je nemá, tak má peroutko (t. j. husí křídlo), tím pérem neb peroutkem omítá neb ometá prach, nečistotu se zboží a s hospodáře a s hospodyní, ze stolů, lavic, polic, atd. ometá a smítá a při tom zpívá. Za starodávna jich několik chodilo, ometalo a zpívalo, za našich dnů místem jen jeden chodí a místem několik a šlovou Omítalkové a Smítalkové, čili Poslíčkové Boží neb Vometačové. Oni vyčisťují příbytky před Hody Vánočními . . . Smítálek u pekaře dostane za groš vánočku a groš peněz atd.