str. 480
na rok 1652. (Gontraktenbuch 1648, fol. 169.) Leta 1651 v sobotu den památný sv. Martina 11. dne měsíce Novembris podle společného snesení nás níže podepsaných, jakožto předně pana collatora a potom též i faráře záduší Bubovského jest tuto v poznamenání uvedeno a z předešlé námluvy od mnoha let pořád vytaženo, co tehdejším rektorům školy Břez-nické rozdílných platův a z důchodův každoročně vycházelo, k čemuž (bez-pečivši se na to) i nynější varhaník jménem Jan Sebestian Mareš spolu s bakalářem Jakubem Ignatiusem Claudiusem v r. 1651 přistoupili a dotčenou povinnost zastupovati budou. A protož také slušně a na po-tomné časy při tom, aby jim oboum to zcela a zouplna bez zadržování vydáno i v čas nastalý potřeby k tomu dopomáháno bylo, zůstaveni býti mají. Jakž to vše níže následuje: Předně ode mne pána šest kop míšeňských. Od Jakuba Drštky tři kopy míšeňský. Z domu pozůstalého po nebožtíkovi Angelikovi, kterýž nyní Vít Turek drží, tři kopy míšeňský. Od Kříže Mihuly z zahrady dvaceti grošův. Tož vše až potud z mého, totiž pána, nadání pochází. Více od mne faráře místo expensí dvanácíe kop míšeňských. Snopný podle starozvyklého obyčeje ode všech jak k faře Bubovské, tak Tochovské náležejících osadních v času příležitým budou moci přijímati. A ještě mimo to vše, což nadepsáno jest, ode mne pána v městě mém Breznici nařízeno jmenovitě: aby jedenkaždý soused pořád povinen byl stravou ty obě osoby za den náležitě opatřiti anebo na místě toho dvanácte krejcarův jim odvésti. Též od učení mládeže za každou osobu o každém čtvrtlétě po dvaceti čtyřech krejcaříeh jim odvésti. Od pohřbu těl mrtvých tolikéž po desíti krejcaříeh. Stalo se leta a dne napředpsaného. P. F. z Újezda. Bernardt Oppel, collator.
. V. J. Nováček.
* Plat 0 chalupy na Slovácku r. 1819. Podle německého seznamu roku 1819, kdy majetek kostelní v městysi Velké u Strážnice obnášel 997 zl. 43 kr., k uhrazení výloh povoluje Strážnická vrchnost jakožto patron kostelní nájem z několika polí, 33 zl. 30 kr., a nájemné z pěti chalup po 2 zl. 30 kr., dohromady 12 zl. 30 krejcarů. .Emil Edgar.
* Lidské sádlo lékem. Kněžna . . . poslala si před několika málo lety do lékárny . . . pro lidské sádlo se vzkazem, že nemůže ho nikde ani v Praze dostati. Lékárník, věren jsa zásadě, že nutno každému posloužiti, poslal jakousi smíšeninu z různých sádel. .Ferd. Vele.
* Ženich vypočítavý. Píseň z Táborská. Třeba byla chromá, i také hrbatá, a na krku měla třeba tři volata, jen když má peníze, s tou je dobře, žádná nouze. — Ještě si poskočím, kloboučkem zatočím, že já na tom světě nejsem sám. Že takových lidí, kteří nic nemají, mnoho více v světě nalézám. Jsou veselí v svém soužení, jsou veselí, nic nemají.
.Josef Máša.
|
|
