Postavíme-li tyto staré práce vedle dnešních ženských prací ručních, ihned nám připadne různost vkusu, nehledanost, ušlechtilost a uhlazenost bez škrobenosti, drsnosti; jakož i křiklavosti v barvě i formě.

Tak mimoděk, stanouce u těchto prací, se zamyslíme, a napadne nám myšlenka, nebylo-li by lze působiti k tomu, abychom se navrátili na domácí půdu, co se tkne ženských ručních prací? Proč náruživě se sháníme po cizích studnicích na uměleckou tvorbu, leží-li rázovité původní prameny v nejbližší blízkosti před námi? Nebo budeme čekati, až cizina

1. Lidové práce síťkované na Moravském Slovensku.

využitkuje našeho bohatství? Nenutká nás tato okolnost, abychom'se navrátili k domácímu krbu, abychom v umění byli docela svými a odhodili cizotu, kterou jsme prosáklí venkoncem.

Netřeba zde opakovati, že lid náš v oboru výšivkovém nejen plně ovládal veškeru techniku vůbec, ale dosáhl i vrcholu dokonalosti v každém směru, čemuž- se obdivují odborníci.

Obraťme se k pracím přikovaným. Položme vedle sebe dnešní práce síťkované a staré. Jaký tu rozdíl! Kdežto na nových pracích setkáváme se se škrobenosti, šablonovitostí a kopiemi, shledáme na starých pracích oduševněné komposice, dýšící svěží invencí a lehkostí ve vypracování.