povídá, že by něco dokázáno bylo, co dokázáno není. Ani jeden pravdy hodný příběh ukázati se nemůže, že by virgulemi skrytý poklad byl nalezen a všecky historie, které o tom vypravují, jsou podvod a lež. Žádný rozumný horník nezabývá se nimi a drží je za šálení a podvod.

Dále praví: virgule nejon tam bijí, kde kovy leží, nýbrž na každém jiném místě. Příčina toho záleží v mrštnosti a tíži. Dle pravidla máme,, když prut bíti má, ramena pevně k prsům držeti, ruce od těla odtáhnouti a prut tak držeti, aby se ho palce na obou koncích dotýkaly. Tuf dle moci své počne oučinkovati a pohybuje se k zemi. Držíme-li jej nad pytlíkem s penězi, bije ; bude ale také bíti, když jej nad kusem dřeva držíme. Zkrátka bije vždy, nechť jej držíme, nad čím chceme. Kdo toho zkoušku činí a pověr prázden jest, snadně se o tom přesvědčí. Masité částky rukou našich a ramen nemohou silného tlačení dlouho vydržeti, pročež ve své oučinnosti uleví, že toho ani nepozorujeme ; proto se prut v rukách našich točí; bití pak pochází od mrštnosti prutu a fišpanu, tíže těl a podivného způsobu, jak jej držíme. — Den narození, povahy a hvězdy mají při bití prutu spoluoučinkovati. Duben, červen, červenec a srpen, až do 12. září, mají nejlepší měsícové, nejlepší ale hodiny v neděli ráno v 4 a 5, v poledne okolo 11. a 12. hodiny býti. Děti v neděli narozené, lidé krevnaté a váhavé povahy jsou při virgulích prý nejšťastnějšími. Takovým běhounům a tulákům nevěřte, kteří praví, že pomocí kouzelného prutu k pokladu vám dopomohou. Jen si předložte, že na větším díle otrhám jsou, a že by nikdy vašich peněz nežádali, kdyby to v pravdě uměli, nýbrž sami sobě by nejradši k pokladům do-pomohli.

Pozoruhodný doklad k tomuto líčení zachoval řed. Frant. Lego v článku »Virgule (čarodějný proutek) z Křenoviček na Sedlcansku«, Český Lid XV., str. 16. Popsal a vyobrazil proutek na hledám vody a pokladů, upravený z prutů dvou, zhotovených z mosazného drátu a slabším ovinutých. Ramena jsou spojena ozdobným křížkem drátěným, jenž jest potažen pergamenovým výstřižkem s písmem nějakým (začáteční jména Tří králů a pod.). Syn křenovického kováře, odevzdávaje virguli, ukazoval řed. Legovi, jak se poklady hledaly. Vzal do každé ruky proutek s křížkem vztyčeným a zaříkával. Na kterou stranu se křížek virgule skláněl, tam prý bylo nutno poklad hledati. Virguli daroval řed. Lego do archaeol. sbírek musea král. č., kdež jest k volnému prohlédnutí vyložena.

Zároveň s touto virguli podařilo se řed. Legovi vypátrati návod rukopisný. Dovoluji si pouze ukázkami naznačiti obsah: Dnové, kdy se mají poklady a voda virguli hledati a kopati, jsou: v úterý, ve čtvrtek, v pátek a v sobotu, zvláště na Veliký pátek, ten den po nalezení sv. Kříže a v pátek před narozením Pána Ježíše, též na sv. Jakuba, na sv. Otilii, na sv. pannu Korunu a hlavně na sv. Antonína Paduanského, patrona ztracených věcí a klenotů. K tomu připojeno: Napomenutí na toho, který virgule klanět nechá a je drží. Když chceš, aby tobě virgule zrovna ten poklad ukázaly, tedy jdi pěkně zdlouha, ať mnoho lidí při tobě není, nejlíp dva nebo tři, tak budete pod jménem sv. Trojice. Budou-li čtyři,