tom první kapitolu sv. Jana : Na počátku bylo slovo atd. modlíme ; nebo slova žalmu : Prut Tvůj a hůl Tvá, toť mne potěšuje (23. 4.). — Ačkoli ten prut ze všeho dříví dělati se dá, musí předce dřevo ke kovu podle stejností přirozených dílů se voliti, u příkl. lísku k stříbru, duí) k mědi, jedli k olovu, cejnu, železa, oceli a zlatu. Z vrb a lísek mají prý nejlepší býti a na všechny kovy ukazovati. Virgule z drátu a fišpanu dají se ohýbati a jsou kozí potažené a nití otočené. Udeření tím prutem vyjeví také prameny vod, mezníky, poblouzený dobytek, neznámé cesty a stezky a dá náležitou odpověď na otázku. Jeden pravil, že skrze virguli zví, zdali někdo živ neb mrtev, zdráv neb nemocný, je-li žena snad těhotná, nosí-li syna, dceru, kdy kdo narozen, jak vysoko slunce od země, je-li řeč pravdivá, jsou-li na planetách lidé, je-li nepřítel blízko nebo daleko a kde v moři potopené zboží leží. Jiný pravil, páry kovů prorážejí skrz kořeny lísky, spojují se s větvemi a listy. Poněvadž stažené páry jsou těžké a ze země vystupující páry skrze přitahovací moc, kterou těla z jedné hmotnosti k sobě jeví a s nimi se spojují, tedy virgule jsou těžší a musejí se skloniti. Třetí přirovnává udeření virguli k-pohybování jehly magnetové. Tak jako se tato točí, když kní železo přidržíme, tak má líska moc přirozenou k kovům se kloniti a bitím svým na jevo dávati, kde kov v zemi leží. Čtvrtý praví: prut bije, že má moc něco oznámiti, a to jest tolik, jako bychom nic neřekli. Neb tím se na-

7. Horník s proutkem čarovným. Šeb. Münster, Kosmografia.

8. Horník s virguli. G. Agricola, De re mettalica 1536.

9. Horníci s virguli hledají zlato. Lohneis, L'art des mines.