nemohou souviseti s nahodilým pohybem a sklonem lískového nebo jiného proutku, virgule třeba kovové, v podobě vidličky, mechanicky se sklánějící podle zákonů fysických. Zejména brojí Weber proti těm, kdo by rádi odvozovali z moderních pokusů s virguli stopy působnosti nově objevené síly přírodní. Pokusy tyto možná prý objasňovati po stránce psychologické, jak se také snaží Weber v samostatné kapitole šíře odůvodniti. Přílohy na konci spisu poučují o nejnovějších pokusech, z nichž upoutá pozornost zpráva o »vědeckém« výletu na výzkum vody s čarovným proutkem, který byl slavnostně uspořádán r. 1903 při výroční schůzi hospodářského spolku ve Štětině.

U nás rozšířila se virgule při hledání vod a podzemních pokladů již v první polovici věku XVI. Název s výkladem přibírá do svých slovníků mistr Veleslavín. Svědčí dále o tom uvedený již Jiří Agricola, Ma-thesius v Jáchymově a zvláště Lazar Ercker, nejvyšší mincmistr, v knize »Beschreibung allefürnemisten mineralischen Erzt«, vydané v Praze 1574,. s českým zakončením, a pak často znova. Viz podrobně v mé Bibliografii České Historie III. č. 7852. Boh. Balbín na několika místech Ve známé~ knize Miscellanea historica regni Bohemiae zmiňuje se o účinu virgule při dolování a ryžování. Obšírně obíral se tou otázkou Maur. Vogt v díle,, posud málo známém veřejnosti české, chovaném ve dvou rkp. v bibl. Musea kr. Č. (sign. VI. D. 10., VIL D. 4.), pod názvem »Bohemia et Moravia subterranea«. Již titulní obraz znázorňuje bohatství nitra země české, vyhledávané pomocí prutu rozvětveného, virgule. Koho by věc zajímala, nalezne v rukopisech hojnost zmínek o virguli.

Ve století XVIII. jsou roztroušeny ve výčitkách mravokárců tehdejších všeliké narážky o virguli, o prutu čarovném, kterým možná prý na přímluvu sv. Krištofa a sv. Koruny nabýti bohatství, podzemních pokladů. Modlitby k těmto světcům byly také úřadně zakazovány jako po-věrčivost. Z téhož století zachovala se řada rukopisných návodů, jak se-má virgule držeti, zaklínati atd.

Vedle roztroušených zmínek pojednal široce o virguli Jan Javornický na začátku věku XIX. Podrobnosti jsem uveřejnil v Českém Lidu VIII.,. str. 255. Tam podává pověry tehdejší i brojí proti nim, vykládaje přirozeně, proč se virguls kloní: Oučinek tíže těl spatřujeme na virguli, o které si někteří lidé nevím co myslí. Virgule nebo kouzelný prut jest větvička s dvěma od sebe stojícími ratolestmi, kterýž se od pověrečných lidí v jistý čas a hodinu s breptáním jistých slov s ořechové lísky uřízne, a který prý, když se s ním o zemi udeří, všechny skryté věci vyjeví, zvláště zakopané poklady. Má-li výstřelek aneb mládí lískové dvě ratolesti po straně, kterým na stromě vidličky říkáme, tedy se nad tím místem uřízne, kde ty ratolesti vyrůstají; a vyrostly-li ty vidličky k východu slunce, tím prospěšnější jest takový prut. Vidličky i z každého jiného k tomu se hodí; někteří dělají je z drátu, z papíru a z fišpanu. Pošetilí kopáči pokladů jistí, že se v noci sv. Jana mezi 11. a 12. hodinou uříznouti mu-sojí a při tom že na žádost takového kouzedlníka rudní doly vyjeví, zakopané poklady, vrahy a zloděje. Prut tluče tím jistěji, když se při.