str. 50
řádů, Františkáni, Kapucíni, Dominikáni, Karmelité, Trinitáři, kteří zvláště mají za úkol osvobozovati evropské křesťany, a zajaté otroky z tureckého jha. Asi v 8 letech vstoupil do školy jesuitské, kdež bylo asi 80 žáků katolíků i schismatiků. V Damašku, rovněž jako v Cařihradě, v Alexandrii, v Jerusalemě vedle patriarchy katolického sídlel patriarch schismatický. Při výkladu slova katolický dovolává se tu Diodat svého spisu, vydaného po němečku rovněž v Praze. *)
Obšírně nyní Diodat jmenuje, v kterém městě jsou řády mnichů katolických. Podává tím jakousi statistiku katolictví v říši turecké a perské. Obsah netýče se Českého Lidu. Proto jen upozorňujeme, koho by zajímalo věrné líčení tehdejších poměrů z péra svědka současného. Rovněž nezajímá výklad o původu slov: Mahometan, Turek a Moslemín. Z toho všeho pak vyvozuje a dokazuje, že »našo křesťansko-katolická víra pravá, jediná a toliko oblažující víra jest«. Brojí proti víře turecké í židovské a každé nekatolické. Připojuje allegorické vyobrazení, znázorňující rozmluvu mezi zastánci náboženství katolického, židovského a tureckého: »Gespräch zwischen Evropa und Asia.«
Evropští křesťané vyptávají se zarmoucených [asijských křesťanů, proč tak dlouho trvají pod jařmem tureckým. Otázky a odpovědi, suchopárně a rozvláčně rozpřádané, vyličují bídné poměry křesťanů asijských, roze-rvanost jejich, pronevěru a odpadlictví židů tamějších. Zároveň lichotí se spisovatel míru a svornosti za vlády Karla VI., jehož vyobrazení připojil na allegorii proti sultánu tureckému. Srovnává schismatiky evropské a asijské.**) Náboženské rozjímání proplétá Diodat omluvou, že jako cizinec neumí správně německy, a prosí za shovívavý posudek upřímně míněných názorů a rad o postavení asijských křesťanů. Končí arabským citátem z bible Eccles. cap. 24, v. 47.
Druhý svazek má signaturu VIL G. 6. Titul rovněž obšírný.***) Vedle tisku jsou vložky rukopisné, psané od Diodata.
Na rubu titulního listu jest vyobrazení korouhve katolické mezi dvěma praporci židovskými. Diodat připomíná, že vyobrazení toto i s vý-
*) Liebe der Wahrheit, Prag, 1707, mit Erlaubniss einer Hoch-Geistlichen Obrigkeit gedruckt, Fol.
**) Europa : »0 mein geliebtes Asia! . . . Deine Schismatische Kinder dess Griechischen Geschlechts benennen ihr Kirch von ihren Geschlecht, imgleichen auch die Armenianer, Sorianer, Caldaeer, Cuffti, mit denen Arianern, Nestorianern, Discorosiänern und Antichianern etc. gleiches thun. Aber meine streittende Kinder (als die Lobwürdige Teutsche, Frantzösische, Spanische, Wällische, Portu-gesische, Pohlnische, Ungarische, Böhmische und andere glorwürdige Königreiche) nennen nicht ihre Kirch von ihren lobwürdigen Geschlecht, sondern von der streittenden, ja triumphirenden katholischen Kirche.n, welcher herrliche Catho-lische Titul von denen Griechen herstammet, wie schon gemeldet.«
***) Anfang der Weisheit ist die Furcht Gottes. Ein wahrhafftiger Bericht und ein heilsames Project für die ganze wertheste Christenheit, wo Juden wohnen und sich selbige aufhalten, absonderlich aber sehr nützlich (geistlicher Weiss) für die einfältigen Juden. Dieser Bericht und Project ist verfertiget worden von Georgio Dio-Dato, Damascener Bürger und Coffeé-Sieder der Königl. Haupt Alt-Stadt Prag, mit Hülff zweyer vornehmen jüdischen Rabbinern, nun aber Christ-
|
|
