str. 51
kladem v originále, původní rukopis odevzdal Veličenstvu ve Vídni a že to vše uloženo v král: české dvorní kanceláři ve Vídni. Kdyby měl peníze, uveřejnil by rád tuto práci pro širší známost tiskem.
Úvod tohoto spisu jest důležitý. Diodat podává tu svůj životopis až do příchodu do Prahy, kde si zařídil obchod s kávou. Narodil se v Damašku z křesťanské asyrské rodiny. Tam byl vychován. Podle přání rodičů oddal se obchodu, cestoval po Egyptě, sedm roků trávil na cestách po Asii a po Africe. Deset měsíců meškal u rodičů v Damašku. Pudila ho touha účastniti se slavnosti jubilejní katolické církve v starodávném Římě. Rodiče neradi svolovali. Vymlouval se, že podniká dalekou cestu z pobožnosti a pak aby se naučil italské řeči, kteráž byla nezbytná pro tehdejší obchod v Damašku.
V březnu r. 1698 vydal se z Damašku do Caira. Tam pobyl za obchodními záležitostmi do prosince a odebral se do Alexandrie. Vsedl na loď kupce Gratia z Livorna. Měl doporučení od missionářů, konsulů, obchodníků. Zastavil se na Maltě a plavil se do Livorna. V březnu r. 1699 stanul na půdě posvátného Říma. Tu se setkal se známým patriarchou z Antiochie Ignácem Petrem, jenž r. 1692 prchl před pronásledováním tureckým. Po sedmi nedělích zazněla v Římě radostná novina, že byl uzavřen mír s portou tureckou.
Patriarcha vydal se r. 1699 opět na cestu do Antiochie, dostal se však do rukou rozezlených Turků s arcibiskupem z Aleppa, byl trýzněn a usmrcen. Tyto hrozné události odvrátily Diodata od původního záměru vrátiti se stejnou cestou do Damašku. Po čtyřletém pobytu v Římě s doporučením šel do Vídně, chtěje se vrátiti přes Uhry a Cařihrad do své domoviny. R. 1703 dospěl do Vídně. V Uhrách zatím rozzuřila se bouře, cesta do Turecka byla nebezpečná. Zdržel se ve Vídni šest měsíců. Upadl v hrozné postavení vinou svého krajana, pozbyl peněz, jmění a naděje veškeré na další pomoc.
Prozřetelnost Boží (jak sám praví) vedla Diodata k řeckému knězi, jenž ho pobízel, aby cestoval s ním do král. hlavního města Prahy v Čechách. Přišel do Prahy, zahájil prodej nového, oblíbeného nápoje kávy a s pomocí Boží výborně se Diodotovi dařilo. Koupil si dům, nabyl práva měšťanského, oženil se šťastně a žil v blahobytu.
Otcovská ruka Boží, která ho zahrnovala posavad požehnáním, zavedla Diodata, jak obšírně líčí, do »křížové školy« utrpení. Žid Rabbi
gläubigen, von welchen einer getaufft worden vor 3 Jahren zu Mayntz, der andere aber zu Prag den 13. April Anno 1717 mit grossen Schmerzen der allgemeinen judischen Synagog und mit grösster Freude aber der heiligen Ghristiichen, allgemeinen Kirchen, diese beyde neue getauffte Christen sind heutiges Tages zu finden und anzutreffen in Wien bey dem kayserlichen Hofe. Dieser Bericht und heilsame Project ist von Dio-Uato dediciret allen Christgläubigen, die da loben, preisen, ehren und anbeten aliein dem allerhöchsten Gott und Herrn, Amen, Alleluja, Kyrieleison. Leipzig, gedruckt mit Zeidlerischen Schrifften, 1724 fol., 1. A-E.
