str. 57
které, když novými zákony školními v měšťanskou školu byla přeměněna, stal se r. 1871 ředitelem. Od r. 1873—90 byl okresním školním inspektorem v okresích broumovském, trutnovském a novoměstském n. Metují. Hraše pracoval v archaeologii a historii, prozkoumal r. 1864 pohanské hroby u Rataj v Bechyňsku a u Plava na G. Budějovicím; r. 1868—70 spořádal archaeologickou sbírku v zámku knížete Paara v Bechyni, načež byv r. 1876 jmenován c. k. konservátorem býv. kraje královéhradeckého pro odbor II. a r. 1880 pro odbor I., prozkoumal pohanská pohřebiště u Třebechovic, Holohlav, Smiřic, Hořiněvsi a jinde, r. 1878 pak prozkoumal nově krajinu táborskou na Bechyňsku. Roku 1881 založil Hraše městské museum v Náchodě. Vzdav se r. 1885 úřadu konservátorského, jmenován byl dopisujícím členem vídeňské c. k. ústřední komise pro zachování památek historických a uměleckých. Psal již z mládí do periodických časopisů a později četné stati z oborů, v nichž pracoval, a vydal o sobě zejména »Zemské stezky, strážnice a brány v Čechách«. Od něho jsou také hojné sbírky pověstí, národních pohádek, bajek a povídek pro lid a mládež. Český Lid podával pravidelně zprávy o veškeré této činnosti zasloužilého spolupracovníka našeho od začátku, jehož články byly se zálibou čítány a obyčejně vzbudily ohlas nových prací s obsahem podobným. Osobně byl zvěčnělý můj krajan všude oblíben pro svou šlechetnou povahu a neúmornou pilnost i nadšený idealismus. Red.
@NZ@Otázky a odpovědi.
* Kabacoun. Čta v Českém Lidu roč. XVI. str. 477 o kabacounu, seznávám, že slovo to mívalo různý význam. Na Mladoboleslavsku a tuším, že v celých východních Čechách rozumělo se a dosud rozumí pod slovem kabacoun něco zcela jiného a pouze v obrazném smyslu by se některá lidová rčení se shora uvedenými zprávami srovnávala. U vol-ského spřežení míval podsední vůl ohlávku a k té byla připevněna oprať, kterou se spřežení řídí. K ohlávce, jmenovitě byl-li vůl prudký, býval na místě řemenu, který tlamu vrchem obepíná, připevněn ze silného železného plechu zhotovený žlábkovitý oblouček na obou stranách súžený a oky opatřený, jimiž byl k ohlávce přivázán. Oba kraje obloučku byly opatřeny pilovitými zuby. Když čeledín zatáhnul opratí, tlačily se zuby kabacounu do vrchní části tlamy, což nutilo vola, aby šel volněji nebo se zastavil; trhnutí opratí bylo již bolestné a vůl uhýbal se mu na pravou stranu atd. Ovšem i obrazně používalo se slova kabacounu. »Dej ho na kabacoun« (otec syna, mistr učně atd.) znamenalo držeti někoho zkrátka, či jak říkáme na uzdě, býti přísným a j. v. V. Schmidt.
* Koleda. Zná někdo starou koledu (text): »Narodil se nám Spasitel, všeho Světa vykupitel, v městě Betlémě, v chlívku na seně, leží Děťátko spanilé«. Ostatní sloky nevím. Karel Zvěřina.
|
|
